Divadlo Na Fidlovačce, Kultura a zábava, Divadla - Praha

Divadlo Na Fidlovačce se znovu otevřelo pro veřejnost 28. října 1998 po dvacetileté odmlce. Fidlovačka je divadlo, který nemá stálý soubor herců, přesto v něm vystupují zvučná herecká jména a hry tohoto divadla jsou velmi populární.

Po dlouhá léta se tady na místě dnes stojícího divadla konala jedna z nejtradičnějších a Staropražany nejvíce navštěvovaná pouť, Fidlovačka. Jednalo se o pouť cechu pražských ševců a fidlovačka byla ruční nástroj, který těmto řemeslníkům sloužil k ohlazování kožených výrobků. O vzniku poutě se vypráví pověst, která má bezpochyby reálný podklad. V posledních letech 18. století se obuvničtí mistři v Praze usnesli odstranit u svého řemesla tzv. modrý pondělek, den, kdy se nepracovalo. Tovaryši v tom však viděli újmu na svých právech. Proto ve středu po Velikonocích starší tovaryši nečekaně vrazili do cechovní místnosti a vzali stříbrný stromek, na němž byly zavěšeny cechovní odznaky, mezi nimi i zlatá „fidlovačka“, dar císaře Josefa II. V Praze nezůstal jediný ševcovský tovaryš a svým mistrům utekli i učedníci. Ševcovským mistrům nezbylo nic jiného než kapitulovat a modrý pondělek znovu zavést. Na paměť této události se každý rok podobná taškařice opakovala a časem přerostla ve skutečnou velikou pouť. Například v roce 1893 se jí zúčastnilo na 40.000 výletníků o jejich pobavení bylo rozmanitým způsobem postaráno. Bylo zde plno krámků, pernikářů, prodavačů pomerančů, fíků a datlí, tureckého medu a dalších sladkostí. Prodávaly se tu balonky, hrávali tu flašinetáři, harmonikáři, na louce stávaly zvěřince, cirkusy, loutková divadla a další různé atrakce. Slavnost je však již historií, postupně na Nuselské a Růžové louce vyrostoly činžovní domy a zeleně zbyl pouze menší upravený park. Na volné stavební parcele v tomto prostoru byl postavena nákladem 1.900.000 Kč divadelní budova. Od dubna do listopadu 1921 byla na obecním pozemku postavena dřevěná budova na zděné podezdívce s kapacitou 800 míst v hledišti. Byla to první divadelní budova postavená v samostatném Československu. Nová scéna dostala jméno Tylovo divadlo. Divadlo však nemělo na růžích ustláno, divácký zájem byl velmi kolísavý. O divadelních prázdninách roku 1940 bylo přikročeno k velké rekonstrukci. V letech 1948-1963 existovalo divadlo pod názvem Divadlo Na Fidlovačce. Pak bylo spojeno s divadlem v Karlíně a přejmenováno na Hudební divadlo v Nuslích. V roce 1978 bylo divadlo jehož elektroinstalace byla naprosto nevyhovující, uzavřeno. Ani největší pesimisté tehdy netušili že to bude na tak dlouho. Budova postupně chátrala, hlediště i jeviště se proměnilo v trosky. Střecha byla tak děravá, že v hledišti dokonce místy rostla tráva. Místnosti které sloužily jako šatny a sociální zázemí byly přeměněny na ubytovnu pro polské dělníky. Když již téměř nikdo nedoufal že se tady bude ještě někdy hrát, byla v roce 1995 za podpory MČ Praha 4 založena nadace Fidlovačka s cílem obnovit budovu a divadlo. Do čela těchto snah se postavili dvě známé osobnosti Tomáš Töpfer a Eliška Balzerová. Konalo se mnoho akcí, mezi nimi například vystoupení umělců v ještě nerekonstruovaném divadle, které přenášela ČT a během ní mohli lidé telefonicky posílat peníze na obnovu. Nakonec se podařil snad zázrak a zcela zdevastovaná budova se probudila k novému životu. Citlivě zrekonstruovaný původní dřevěný hangár pojme celkem 516 diváků. Celkem se při rekonstrukci proinvestovalo 53 mil. korun. Slavnostní premiéra v obnoveném divadle se konala 28.10.1998 a hrálo se co jiného než Fidlovačka od F.K.Tyla a Fr. Škroupa.