Obchodní dům Bílá labuť, Architektura, Historické domy - Praha

Na místě dnešního obchodního domu Bílá Labuť byly dva sladovnické domy s velkými zahradami, kde se říkalo „U stříbrné labutě“, „U Labuťů“ a v roce 1653 „U bílé labuti“. Po velkém požáru v roce 1653 následovala vleklá obnova objektů a počátkem 18. století se na stavbě domů „Bey weisen Schwan“ podílel i Jan Blažej Santini-Aichl. Zájezdní hostinec, který při pivovaru byl, neměl nikdy nouzi o hosty, vždyť stál při hlavní komunikaci. Ve 30. letech 20. století si nemovitosti U bílé labutě koupil podnikatel Jaroslav Brouk, spolumajitel Brouk a Babka na Letné, Staré budovy dal zbořit a na místě nechal těsně před druhou světovou válkou postavit podle plánů architekta Josefa Kitricha a Josefa Hrubého funkcionalistický obchodní dům, s obestavěnou plochou 70.000 m3 a rozsahem pracovní plochy 15.000 m2, jemuž dal starý historický název Bílá Labuť. Těžkým úkolem bylo zdolání obrovského množství písku, který se na stavební parcele vyskytoval. Stejně tak bylo obtížné a nutné zachytit chatrné základy okolních budov, neboť se pracovalo na základové půdě až 10 m pod úrovní terénu. Nosnou konstrukci tvořila železobetonová kostra pozůstávající z kříže armových deskových stropů. O jak rozsáhlou stavbu se jednalo, svědčí následující údaje. Bylo spotřebováno 340 vagónů cementu, 42 vagónů speciální oceli, 10.000 m3 směsí písku a štěrku, 2.000 m3 dřeva pro bednění. Celkem bylo zpracováno 9.000 m3 betonu. Hloubka paláce byla 70 m a jeho největší šíře 44 m. Pater bylo celkem 12 včetně věžovité nadstavby. Vnitřní komunikace tvořily dvě pevná schodiště a 5 velkých osobních výtahů. Malou senzací byl eskalátor z přízemí do prvního patra. Bylo to první pohyblivé schodiště v Praze umístěné v objektu. Hlavní průčelí paláce tvořilo obrovské okno o rozměrech 30 x 18 m, zasklené neprůhledným stříbrošedým sklem. Bylo to speciální izolační sklo zn. Termolux, složené ze dvou tabulí čirého skla a výplně ze skelné vaty. Ocelová konstrukce včetně skel vážila 35 tun. Celkem zde bylo 180 okenních křídel, z nichž vždy jeden pás otevíracích a jeden neotevíracích. Evropským unikátem, zde poprvé použitým, byly pneumatické pokladny. Každé prodejní oddělení bylo spojeno speciálním potrubím s ústřední pokladnou v pátém patře. Sem se posílali přijaté peníze se stvrzenkami a prováděly se zde veškeré účetní manipulace. Pak se zpět vracel přebytek peněz se stvrzenkou nebo jen samotná stvrzenka. Obchodní dům byl slavnostně otevřen pokud se to tak dá říct ve smutné době 19.3.1939. Od té doby proběhla řada změn a rekonstrukcí stejně tak se zde vystřídala řada majitelů. Za bývalého režimu dům plnil stejnou funkci a proto mohl být po revoluci 15.8.1990 přivítán 400.000.000 zákazník.