Po delší pomlce docházíme k vinohradské tržnici. Tady stála ještě koncem 19. století továrna na mlýnské stroje, jejíž halu přeměnil městský architekt Antonín Turek v roce 1902 v moderní tržnici. Vnitřek pojal jako bazilikální trojlodí rozdělené na sedm polí. Železná konstrukce původní tovární haly byla velmi praktická, jak z důvodů protipožární bezpečnosti, tak i z hlediska větší únosnosti. Opláštění bylo cihlové, zdobené kamennými a štukovými ornamenty a figurálními plastikami. Ve dvou podlažích suterénu bylo upraveno 86 sklepních prostor a instalováno 140 chladírenských boxů a klimatizační zařízení. V červnu 1903 začaly trhovkyně, které do té doby prodávaly na Tylově náměstí, prodávat pod střechou v nové tržnici. Prodávalo se zde především maso, drůbež, zvěřina, máslo, vejce a samozřejmě ovoce a zelenina. Tržnice sloužila svému účelu až do začátku 80. let 20. století, kdy se nad ní začaly zatahovat mraky. V roce 1982 měla být zbourána a na jejím místě postavena velká šestipatrová betonová samoobsluha se širokým sortimentem. Provoz v tržnici byl definitivně zastaven v červenci 1986 po požáru, jenž měl ohnisko v šatnách zaměstnanců. Na obranu tržnice se postavil Klub Za starou Prahu spolu s Národním technickým muzeem a tak bylo rozhodnuto, že stavba bude zachována, včetně původních chladírenských agregátů. Začalo se s rekonstrukcí. Interiér byl přebudován na soustavu drobných obchodů, které jsou dosažitelné moderními galeriemi. Po rekonstrukci jenž přišla na 234 mil. korun byla dne 5.11.1994 vinohradská tržnice s novým názvem Pavilon slavnostně otevřena.