Táta je desetibojař a tady u nás v Jihlavě si atletů vážíme, u chlapů má opravdový respekt. A já vždycky chtěla být jako on, potatila jsem se víc než brácha, který je spíš do počítačů než na sportování. To já vždycky chtěla být desetibojařkou, ale pro holky tenhle sport není. Jako kompromis mi táta vybral triatlon a dneska jsem za to ráda. Baví mě ještě víc než klasická atletika, kombinace plavání, kola a běhu má něco do sebe. A triatlon je vždycky v přírodě, kde to mám radši než na atletických stadionech. Hlavně v parném létě, kdy na nich není žádný stín.

Jasně, je to dřina. Ale ten adrenalin nikde jinde nenajdete. Hlavně jízda na kole, kterou miluju. Když se při závodě řítím z kopce, je to úplně něco jiného než rychlá jízda autem. Člověk pak vnímá úplně všechno kolem sebe. Ale unavené tělo občas umí zabolet.

Měla jsem trošku problémy se svalem, který jsem si v zimě po špatném rozcvičení a klopýtnutí natrhla. Zahojilo se to docela dobře, to musím zaklepat, ale od té doby jsem si dávala velký pozor a nikdy do ničeho nešla úplně naplno, na sto procent. Tak nějak mi hlodalo v hlavě, že nejsem nezranitelná. A ve svalu občas cuklo.

Trn z paty mi vytrhl až táta. Mezi atletickou starou gardou začali používat Medistik a nemohl si ho vynachválit. Když mě viděl trápit se na jedněch závodech, prostě mi ho vnutil. Znáte to, jednou jsem jeho dcera, tak musím poslouchat, a basta. A od té doby nedám na Medistik Dual Stick dopustit. Na prohřátí svalů před sportovním výkonem i uvolnění po něm je nepřekonatelný. Ve svalu mi přestalo tahat i při těch nejdelších triatlonech a mé výsledky jsou stejné jako před zraněním. Táta jako zkušený sportovec prostě ví, co je dobré.

Denisa R.

Medistik
Medistik
Medistik

Medistikem do toho zase šlápnem. Ještě je čas vidět kousek světa.

Tramping byla moje velká láska na první pohled. Už někdy ve dvanácti letech, ne-li dřív, jsem se bezhlavě zamiloval. A tak jsem ve dvanácti od Ježíška, tehdy ještě Dědy Mráze, dostal svou první usárnu a můj osud byl zpečetěný. Dneska jsem rád, když mi Ježíšek přinese Medistik. Ale tenkrát ještě nebyl třeba. Dostal jsem se do dobré party, učil se hrát na kytaru, na bendžo, chodili jsme na čundry, jezdili na vodu, postavili si srub, prostě paráda. Tohle už dneska mladí nezažijí, ten krásný čas už dávno vzala voda.

Ale nemládneme, bohužel. Už je nám všem dávno přes šedesát a máme sice spoustu volného času, ale té energie už moc není. Hlava by i chtěla, ale tělu už to tak nejde.

Mám kamaráda, říká se mu Fuňa, a s tím jsem vždycky tvořil nerozlučnou dvojici. Snad čtyřicet let jsme měli úplně stejný krok. Prostě jsme si na čundrech štrádovali bok po boku jako jeden muž a všichni nás všude znali. Navandrovali jsme takhle tisíce a tisíce kilometrů. Až před pár lety nás začaly bolet klouby tak, že jsme z rytmu vypadli.

Už to vypadalo, že legendární dvojici Fuňa a Foušáč nadobro odzvonilo. Pak ale jedna kamarádka, která má příbuzné v Kanadě, přivezla na potlach kanadskou masážní tyčinku na bolavé klouby, Medistik. Všechny staré kamarády podarovala, že prý v Kanadě to používá už každý, a že to až zázračně pomáhá. A taky že ano. A člověk si ani při masáži neušpiní ruce. Naštěstí se už Medistik dá koupit i tady a nemusí nám ho nikdo posílat přes oceán.

A tak už nám to zase s Fuňou díky Medistiku šlape jako před lety. Jen na báglu mám teď ještě navíc našitou kanadskou vlaječku. Oni tam na severu asi opravdu umí.

Ladislav „Fousáč“ F.

Medistik
Medistik Medistik

Medistik pro celou rodinu

Uznávám, že jsem tak trochu workoholik. Teď už se snažím věnovat se i manželce a dětem, ale práce je pro mě prostě opravdu důležitá. Hned po škole jsem dostal šanci nastoupit do start upu, který měl opravdový drajv. Bylo nás tehdy pět a půl a já měl velké kompetence i možnosti. Díky naší píli i troše štěstí se nám podařilo vybudovat velkou firmu, která teď působí ve většině zemí Evropské unie. Dokonce už pošilháváme i po Asii.

Dlouhé hodiny prosezené v kanceláři si ale vybraly svou daň. Za mlada jsem docela sportoval, ale po nástupu do práce šly všechny koníčky stranou a na mém těle se absence pohybu neblaze podepsala. Ale až do narození dětí mi to nevadilo.

Naše dvojčata jsou minimálně stejný zápřah jako rozjíždějící se firma. Nejvíc to samozřejmě odnáší manželka, kterou už v těhotenství začaly bolet klouby. Dodneška se jí to občas vrací. Manželka už na klouby vyzkoušela leccos, ale nedávno narazila na Medistik, se kterým je naprosto spokojená.

A když jsem se po letech rozhoupal a začal jezdit na kole a chodit do fitka, abych se dostal do formy, začaly mě zlobit zanedbané svaly. A tak mi manželka darovala Medistik. Naštěstí. Stejně jako pomohl jí na bolavé klouby, mně pomáhá dostat se do formy, rozhýbat svaly a držet krok s kluky, kteří jsou jako z divokých vajec, úplně k neutahání. Věřím, že si za pár let nebudou myslet, že je táta bábovka.

A navíc je Medistik skvělý dárek pro tchyni. Mám jí rád, ale vymýšlet pro ní překvapení bylo vždycky nad mé síly. Medistikem ji rozhodně nezklamu.

Jiří W.

Medistik

Medistik

Medistik

Medistik