Hladová zeď, které se také říkávalo Zubatá nebo Chlebová, je hradba na pražském Petříně, kterou budoval v letech 1360 - 1362 český král Karel IV. Dle lidové tradice se považuje za důvod jejího vybudování skutečnost, aby na její stavbě našla obživu část nezaměstnané městské chudiny, která v té době byla postihnuta velkým hladomorem. To že hladoví a nezaměstnaní na její stavbě pracovali je jistě pravda, ale hlavní důvod její stavby byl mnohem prozaičtější. Šlo o strategické zlepšení obrany schopnosti Prahy proti útoku ze západu a jihu. Původně byla přibližně 4–4,5 m vysoká a 1,8 m široká. V horní části byla opatřena cimbuřím, ochozem, střílnami a osmi předsunutými věžemi, tzv. bastiony. Táhla se od Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům. V roce 1624 byla zeď opravena, a v polovině 18. století z příkazu císařovny Marie Terezie dále opevněna. Poté přišly na řadu různé stavební úpravy, probourávání průchodů a jejich opětovné zazdívání. Jeden z bastionů je dnes základem hlavní kopule Štefánkovy hvězdárny.