Bývalý benediktinský ženský klášter svatého Jiří s přilehlou bazilikou sv. Jiří je nejstarším českým klášterem a je situován ve východní části komplexu Pražského hradu při Katedrále sv. Víta. Byl založen r. 973 knížetem Boleslavem II. a jeho sestrou Mladou, která byla jeho první abatyší. Jeho založení má souvislost se založením pražského biskupství téhož roku.  V roce  1782 byl v rámci josefínských reforem zrušen a užíván částečně jako kněžský domov, v části objektu byla kasárna. V letech 1964 - 75 byl adaptován pro expozice Národní galerie. Ta zde v současnosti vystavuje stálou výstavu -  Expozice umění 19. století v Čechách.

Popis expozice


Přehlídka českého malířství, sochařství a užitého umění 19. století je koncipována jako názorná přehlídka všech důležitých výtvarných směrů a jejich představitelů. Snahou je prezentovat, že se české umění vyvíjelo a úspěšně vyrovnávalo se všemi hlavními dobovými myšlenkovými a slohovými proudy tak jako v jiných zemích Evropy.

Expozice nabízí specifickou kulturní atmosféru Čech, a především Prahy 19. století. Návštěvníkům ji přibližuje skrz obrazy, plastiky, modely a skici k náhrobním plastikám a pomníkům, řadou malířských i sochařských podobizen předních osobností společenského a kulturního života minulého století, ale také ukázkami užitého umění.

Expozice v klášteře sv. Jiří, na rozdíl od předcházející ve Veletržním paláci, na svém začátku potvrdí souvislost s českým uměním konce 18. století srovnáním děl N. Grunda s díly F. X. Procházky nebo Ch. Seckla s pracemi L. Kohla, ukončena bude už generací narozenou v rozmezí padesátých a šedesátých let, ukázkami raných prací autorů, např. G. Maxe, B. Knüpfera, E. K. Lišky, M. Pirnera nebo J. Schikanedera, zatímco jejich pozdní díla zase utvoří ve Veletržním paláci názornou předehru k nástupu generace 90. let (A. Slavíček, F. Kaván, J. Preisler, A. Hudeček). Tedy generace, která již řeší nové výtvarné principy a myšlenky a od svých učitelů se vědomě a programově odlišuje. Generace 90. let je pádným a v dějinách výtvarného umění uznávaným předělem mezi tradičním pojetím 19. století a moderních názorů uplatňujících se od 90. let 19. století a začátkem 20. století.