Mapa kraje cr Karlovarská kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Středočeský Plzeňský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlinský kraj Praha

Česká republika je mimořádně bohatá na minerální prameny a léčebné lázně. Společné dílo přírody a lidí získalo světový ohlas a stalo se důležitým zdravotnickým a ekonomickým artiklem naší země. Využívání přírodních léčivých zdrojů, koupelí, lázní, pití vod a lázeňské léčení má celosvětově několik století dlouhou tradici a české a moravské lázně patří k nejvyspělejším na světě.

Lázeňská tradice začíná již v 15. století, kdy byly jedinečné minerální prameny využívány k léčebným účelům. Zlatým věkem českého lázeňství bylo 18. a 19. století. Během této doby byly u každého kvalitnějšího pramene vody zřizovány stáčírny a první lázeňské domy. Důležitou roli při zakládání hrály šlechtické rody a církev. Ty první hnala vidina finančních zisků, prestiže a společenského uznání, církev zase popularizace tzv. zázračných studánek, u nichž zřizovala kaple a poutní místa. Mnoho pramenů bylo prohlášeno za zázračné v rámci barokního mariánského kultu. Postupem času tedy začaly v blízkosti zdrojů minerálních a termálních vod, ložisek rašeliny, slatiny a bahna růst lázeňská města se specifickou lázeňskou architekturou a velkorysým urbanistickým pojetím. V 19. století se lázeňství neustále rozvíjí a zdokonaluje. A to jak samotné léčebné procedury, tak zejména lázeňská centra, která svým návštěvníků nabízejí stále lepší služby. Jsou stavěny velké lázeňské domy a kolonády a dochází k zastřešování zřídel. Lázeňské pobyty se stávají jistou známkou společenského postavení, lázeňská města se proměňují ve společenská i kulturní centra a křižovatky cestovního ruchu.

České lázeňství se v 19. století stává pojmem, jeho služby využívá klientela z celého světa mezi níž patří řada význačných osobností té doby. Nabízí velmi širokou paletu rozličných služeb a léčebných postupů, které jsou aplikovány na rozličné nemoci a postižení. A to vše v krásném prostředí lázeňských center, která jsou většinou zasazena do malebné přírody. Některé lázně se vyznačují mimořádnou architekturou, poznamenanou tvůrčím géniem výrazných architektů. V Lázních Bohdaneč tak můžeme obdivovat stavby Josefa Gočára, v Mariánských Lázní práci Josefa Schaffera a v Karlových Varech Hermanna Helmera. Světový ohlas si získali především západočeské lázně. Mezi jejich nejvýznamnější hosty patřili Goethe, Schiller, Chopin, Beethoven či Wagner.

Na tradici českého lázeňství čekaly v průběhu 20. století těžké zkoušky. Ne ve všech obstálo což mělo za následek velkou redukci léčebných míst. Lázeňský život ochromila především druhá světová válka a po ní následující odsun německých obyvatel z pohraničí, kteří vytvářeli potřebné lidské zázemí. Další pokles návštěvnosti znamenalo rozdělení Evropy železnou oponou a poslední ranou byla komunistická vláda, která přinesla znárodnění a nešetrné zavádění těžebního průmyslu v oblastech výskytu kvalitních minerálních vod.

Společenské změny po roce 1989 znovu oživily lázeňský ruch a otevřely nové možnosti. Se změnou životního stylu dochází k rozšíření standardní nabídky léčebných pobytů o nové formy relaxačních, regeneračních, zkrášlovacích a antistresových programů, které vhodně doplňuje široká škála sportovních aktivit. Hlavně golf, tenis, cyklotrasy a fitness. Tyto speciální rozšířené programy nabízí přibližně čtyřicet lázeňských míst v České republice. Mezi nejvyhledávanější patří Karlovy Vary, Bechyně, Bělohrad, Bílina, Bohdaneč, Františkovy Lázně, Jáchymov, Konstantinovy Lázně, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Kynžvart, Libverda, Lipová, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené, Poděbrady, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Teplice v Čechách, Třeboň, Velichovky, a Velké Losiny.