Novobarokní zámek v Chlumu u Třeboně je dvoupatrová budova stojící na okraji rozsáhlého parku při silnici vedoucí po hrázi rybníka Hejtmanu.  

Historie zámku                  

Nejstarší zpráva o vsi Chlumu je z roku 1399, kdy Jindřich z Rožmberka prodal pustý dvůr v Chlumu třeboňskému špitálu. Vznik tvrze spadá do počátku 16. století. V průběhu dějin tvrz vystřídala různé majitelé. Roku 1693 převzala ves Novou Bystřici s Chlumem sestra posledního Slavaty Kateřina Terezie, provdaná za Jana Arnošta z Fünfkirchenu. Syn Jan Leopold oddělil Chlum od Nové Bystřice a postoupil nově vytvořené chlumské panství svému mladšímu synu Janu Františkovi. Ten se rozhodl roku 1710 vystavět na místě bývalé tvrze barokní patrový zámek, při němž byla roku 1746 zřízena mariánská kaple.

Později získali panství hrabata Stadionové, kteří je vlastnili od roku 1834. V roce 1861 koupil Chlum modenský vévoda František V., který dal již značně zchátralý zámek upravit. V roce 1875 se začalo s demolicí severovýchodní části, kde byl také zbořen kulečníkový pavilón a vystavěn nový trakt. Další stavební práce proběhly v letech 1881 až 1884 uvnitř zámku. Konečnou podobu dostal zámek v letech 1902–1904 za majitele následníka rakouského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d'Este.

Přestavbou byl zámek zvýšen o druhé patro. Z téže doby také pochází úprava krajinářského parku a jeho výzdoba sochami z 18. a 19. století, představujícími štvanici na jelena, čtvero ročních období a jiné plastiky. Po první světové válce přešel chlumský zámek do vlastnictví československého státu. V této době byl oblíbeným místem spisovatelů a hudebních skladatelů, pravidelně sem přijížděl básník František Hrubín. Po Druhé světové válce byl využíván účelově, pak se stal majetkem n.p. Spolana v Neratovicích a sloužil rekreačním účelům. V současnosti je zámek v soukromých rukou a není veřejnosti přístupný.

Dispozice zámku       

Zámek v Chlumu je trojkřídlá dvoupatrová budova s mansardovou střechou a s velkým středním rizalitem zakončeným vikýřem. Všechna nároží jsou zdobena bosováním. Zámek obklopuje rozsáhlý park se vzácnými exotickými dřevinami. Na návrší severně od zámku stojí poutní kostel z období vrcholného baroka, k němu vede křížová cesta z 2. poloviny 19. století.

Po návštěvě zámku Chlum u Třeboně by za návštěvu stála jistě i samotná malebná Třeboň a renesanční Třeboňský zámek. V okolí můžete dále navštívit zámek Stráž nad Nežárkou, tvrz Lásenice,  nebo zámek Jemčina.

Ubytovat se můžete přímo v Chlumu u Třeboně.