Statistika našeho portálu

  • 90 584 Akcí v kalendáři
  • 5 378 Ubytovacích zařízení
  • 24 171 Míst a památek

Židovské památky - Turistické cíle

Židé žijí v historických českých zemích více než tisíc let. Od svého příchodu v 9. století vytvořili společenství na mnoha místech v Čechách i na Moravě. Komunita to sice nebyla početně příliš silná, ovšem o to větší byl její kulturní vliv. Celá staletí udržovali své tradice a zvyky, o čemž svědčí mnoho židovských památek, která lze vidět prakticky po celé České republice. Dochovalo se několik set židovských hřbitovů (nejnavštěvovanější je Starý židovský hřbitov v Praze). Je zde 200 synagog, z nichž jen jedna v Brně a dvě v Praze (Staronová a Jubilejní) slouží dodnes k bohoslužbám. Jsou zde židovské čtvrti, nejzachovalejší je ta v Třebíči, která je i na Seznamu památek UNESCO. Židovská kultura to ovšem nejsou jen stavby. Od roku 1906 je v Praze Židovské muzeum, kde lze vidět knihy, rukopisy a umělecké předměty. V Terezíně na Litoměřicku je otevřena stálá expozice Muzea Ghetta. V průběhu společného soužití s okolní společností zažívali Židé různá příkoří, odmítání a diskriminaci. Ovšem byly tu i léta příznivější, ve kterých se mohli těšit přízni panovníků a právě z těchto let se dochovalo nejvíce židovských památek.

Židé, kteří se v diaspoře neboli galutu, usazovali po celém světě, začali na naše území přicházet ve větším počtu ve 12. století. Podobně jako v ostatních zemích se i u nás snažila katolická církev omezit práva Židů. Židé museli nosit zvláštní označení, směli žít jen ve čtvrtích pro ně vymezených tzv. ghettech, nesměli pracovat v zemědělství, ale zase směli půjčovat peníze na úrok. Lichva byla totiž křesťanům zakázána jako nemorální.

Postavení Židů v českých zemích záleželo na panovníkovi, někteří byli Židům nakloněni, jiní Židy omezovali a vyháněli. Těžké časy prožívala židovská komunita zejména za panování Ladislava Pohrobka. Tehdy byli Židé vypovězeni z moravských královských měst Brna, Olomouce, Znojma, Uničova a Jihlavy. Podobně se jim vedlo i za vlády Ferdinanda I. a Marie Terezie, kdy měli být úplně vypovězeni z českých zemí. Sice nikdy k úplnému vypovězení nedošlo, ovšem na Moravě nesměli Židé žít v královských městech až do 19. století. Lepší časy přineslo Židům panování Přemysla Otakara II za něhož získali významné privilegium Statuta Judaeorum z roku 1254.

Největší rozkvět přinesl židovské komunitě konec 16. století. Tehdejší vláda dvou císařů, milovníků kultury Maxmiliána II. a Rudolfa II., přinesla potvrzení dřívějších privilegií, podle nichž nemohli být Židé vyhnáni. Tato doba byla zlatým věkem židovské kultury a vzdělanosti u nás. Zejména v Praze tehdy vznikla řada staveb – např. Pinkasova synagoga, Vysoká synagoga, Maiselova synagoga, radnice židovské obce a další. Tehdy také působil v Praze jako rabín slavný rabi Löw – vlastním jménem rabi Jehuda Liva ben Becalel (1520–1609), který je pohřben na Starém židovském hřbitově v Praze. Právě on je podle legendy tvůrcem pražského Golema.

Zlomem pro židovské společenství bylo 18. století. I když to na jeho počátku tak vůbec nevypadalo. Tehdy za vlády Karla VI., otce Marie Terezie, byl roku 1726 vydán familiantský zákon, který stanovil povolený počet židovských rodin v Čechách a na Moravě. Ženit se tak směl jen prvorozený syn v rodině. Oním zlomem pro postavení Židů byly reformy osvíceného císaře Josefa II., které položily základ novému, rovnoprávnějšímu postavení židovských obyvatel v monarchii. Dalším významným mezníkem byla revoluční léta 1848/49, kdy byla definitivně zrušena ghetta i familiantský zákon. Druhá polovina 19. století je tak pro Židy dobou rozmachu, je zde patrný trend asimilace a pozvolného opouštění tradic. Ovšem ne všichni ostatní obyvatelé to vítali, proto konec 19. století je ve znamení opětovného zesílení antisemitismu. Jako reakce na něj se zrodil sionismus, židovské hnutí, jehož snahou bylo získat pro Židy území, kde by mohli založit vlastní stát.

Zobrazuji výsledky 1 - 10 z celkem 427

Synagoga Loštice

08.07.2016 Loštice

Památky, které jsou obnoveny až příliš dokonale, jakoby se odtrhly od života. Skrytím všech poškození vzniklých časem se prostory stávají nepřirozeně strnulými. Synagoga je v tomto jiná. Kvůli omezeným prostředkům bylo opraveno jen to nejnutnější. Ale o to silněji teď působí.(In: Česká architektura 2014/2015)V interiéru je možno…

Židovská lázeň - MIKVE - Mikulov

16.03.2014 Mikulov

Středověká mikve se nachází v místech, kde bylo v minulosti Lázeňské náměstí. Židovská lázeň mikve sloužila symbolickému rituálnímu očištění ortodoxních Židů před začátkem šabatu a svátků, u žen navíc po menstruaci, před svatbou a po porodu.Je popisována již ve starém zákoně. Pro její stavbu platily určité zákonitosti, takže vzhled mikve…

Židovský hřbitov Mikulov

16.03.2014 Mikulov

Rozsáhlý mikulovský židovský hřbitov patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu u nás. K prvním pohřbům zde po vzniku místní židovské obce došlo již někdy kolem poloviny 15. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1605.Hřbitov vznikal postupně ve třech etapách, nyní se zde nachází kolem 4 000 náhrobků. Nejcennější a…

Synagoga Mikulov

16.03.2014 Mikulov

Horní synagoga, nazývaná též Stará, Velká nebo Dómská je nejstarší a zároveň dodnes stojící mikulovskou židovskou synagogou, pocházející ze 16. století. Její vnitřní prostor je nositelem mimořádně hodnotné barokní kompozice. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Podle lvovské vzoru byl strop sálu vynesen do…

Židovský hřbitov Nečtiny

20.07.2013 Nečtiny

Východně od obce, cca 200 m za kostelem po značené turistické cestě odbočuje z této cesty malá lesní cesta, která po cca 50 m dovede na místo bývalého židovského hřbitova v Nečtinách.Hřbitov byl založen údajně v 17. století, některé nedoložené údaje hovoří i o století šestnáctém. Každopádně byl hřbitov za nacistické okupace silně…

Synagoga Kdyně

09.07.2013 Kdyně

Kdyňská synagoga stojí v ulici Masarykova, nedaleko hlavního náměstí.Objekt byl vystavěn v letech 1862-1863 v historizujícím novorománském slohu. Svému účelu sloužila až do roku 1936. Za druhé světové války zde bylo skladiště a poté pak objekt převzala Církev československá husitská. Své zázemí tu měla až do 90. let 20. století. Pak…

Židovský hřbitov Bezdružice

09.07.2013 Bezdružice

Zhruba 2 km severozápadně od Bezdružic se nachází židovský hřbitov. Hřbitov je doložen do období druhé čtvrtiny 19. století, ale jeho založení se uvádí zhruba k roku 1760. Byl zřízen na pozemku, který daroval tehdejší majitel zámku z rodu Löwensteinů. Na ohrazeném pozemku se nachází okolo 150 náhrobků, převážně z druhé poloviny 19.…

Synagoga Bezdružice

09.07.2013 Bezdružice

Bývalá bezdružická synagoga byla postavena patrně roku 1812 na jihovýchodním okraji tehdejšího židovského ghetta. Pro bohoslužebné účely sloužila až do druhé světové války. Po ní pak jako skladiště.V objektu by měl být zachovaný bývalý modlitební klenutý sál s ženskou galerií na zděných pilířích. Objekt byl v době návštěvy (2007) v…

Synagoga Slatina

09.07.2013 Slatina

Budova bývalé synagogy ve Slatině má č.p. 58 a stojí při hlavní komunikaci.Současná stavba byla postavena v 50. letech 19. století v klasicistním slohu za zbořenou dřevěnou synagogu pocházející někdy z 18. století. Svému původnímu účelu sloužila do roku 1912, za první světové války sloužila uprchlíkům a po válce pak jako obchod a…

Synagoga Kojetín

20.06.2013 Kojetín

Kromě židovského hřbitova se v Kojetíně dochovala i synagoga a to nedaleko centra města v Husově ulici.Patří mezi ty nejstarší svého druhu v česku (polovina 15. století). Později byla po požárech několikrát upravována. V letech 1718-1726 prošla barokní přestavbou (úprava kleneb, štuková výzdoba, přístavba vnějšího schodiště). Svému účelu…

Kategorie

neděle 20. říjen

Dnes má svátek Vendelín

Aktuálně z Atlasu Česka

Předpověď počasí pro ČR

Počasí v České republice dnes
Počasí v České republice zítra
Počasí v České republice pozítří
Počasí v České republice popozítří

Na Atlase Česka dále najdete