Statistika našeho portálu

  • 101 845 Akcí v kalendáři
  • 5 391 Ubytovacích zařízení
  • 24 208 Míst a památek

Židovské památky - Turistické cíle

Židé žijí v historických českých zemích více než tisíc let. Od svého příchodu v 9. století vytvořili společenství na mnoha místech v Čechách i na Moravě. Komunita to sice nebyla početně příliš silná, ovšem o to větší byl její kulturní vliv. Celá staletí udržovali své tradice a zvyky, o čemž svědčí mnoho židovských památek, která lze vidět prakticky po celé České republice. Dochovalo se několik set židovských hřbitovů (nejnavštěvovanější je Starý židovský hřbitov v Praze). Je zde 200 synagog, z nichž jen jedna v Brně a dvě v Praze (Staronová a Jubilejní) slouží dodnes k bohoslužbám. Jsou zde židovské čtvrti, nejzachovalejší je ta v Třebíči, která je i na Seznamu památek UNESCO. Židovská kultura to ovšem nejsou jen stavby. Od roku 1906 je v Praze Židovské muzeum, kde lze vidět knihy, rukopisy a umělecké předměty. V Terezíně na Litoměřicku je otevřena stálá expozice Muzea Ghetta. V průběhu společného soužití s okolní společností zažívali Židé různá příkoří, odmítání a diskriminaci. Ovšem byly tu i léta příznivější, ve kterých se mohli těšit přízni panovníků a právě z těchto let se dochovalo nejvíce židovských památek.

Židé, kteří se v diaspoře neboli galutu, usazovali po celém světě, začali na naše území přicházet ve větším počtu ve 12. století. Podobně jako v ostatních zemích se i u nás snažila katolická církev omezit práva Židů. Židé museli nosit zvláštní označení, směli žít jen ve čtvrtích pro ně vymezených tzv. ghettech, nesměli pracovat v zemědělství, ale zase směli půjčovat peníze na úrok. Lichva byla totiž křesťanům zakázána jako nemorální.

Postavení Židů v českých zemích záleželo na panovníkovi, někteří byli Židům nakloněni, jiní Židy omezovali a vyháněli. Těžké časy prožívala židovská komunita zejména za panování Ladislava Pohrobka. Tehdy byli Židé vypovězeni z moravských královských měst Brna, Olomouce, Znojma, Uničova a Jihlavy. Podobně se jim vedlo i za vlády Ferdinanda I. a Marie Terezie, kdy měli být úplně vypovězeni z českých zemí. Sice nikdy k úplnému vypovězení nedošlo, ovšem na Moravě nesměli Židé žít v královských městech až do 19. století. Lepší časy přineslo Židům panování Přemysla Otakara II za něhož získali významné privilegium Statuta Judaeorum z roku 1254.

Největší rozkvět přinesl židovské komunitě konec 16. století. Tehdejší vláda dvou císařů, milovníků kultury Maxmiliána II. a Rudolfa II., přinesla potvrzení dřívějších privilegií, podle nichž nemohli být Židé vyhnáni. Tato doba byla zlatým věkem židovské kultury a vzdělanosti u nás. Zejména v Praze tehdy vznikla řada staveb – např. Pinkasova synagoga, Vysoká synagoga, Maiselova synagoga, radnice židovské obce a další. Tehdy také působil v Praze jako rabín slavný rabi Löw – vlastním jménem rabi Jehuda Liva ben Becalel (1520–1609), který je pohřben na Starém židovském hřbitově v Praze. Právě on je podle legendy tvůrcem pražského Golema.

Zlomem pro židovské společenství bylo 18. století. I když to na jeho počátku tak vůbec nevypadalo. Tehdy za vlády Karla VI., otce Marie Terezie, byl roku 1726 vydán familiantský zákon, který stanovil povolený počet židovských rodin v Čechách a na Moravě. Ženit se tak směl jen prvorozený syn v rodině. Oním zlomem pro postavení Židů byly reformy osvíceného císaře Josefa II., které položily základ novému, rovnoprávnějšímu postavení židovských obyvatel v monarchii. Dalším významným mezníkem byla revoluční léta 1848/49, kdy byla definitivně zrušena ghetta i familiantský zákon. Druhá polovina 19. století je tak pro Židy dobou rozmachu, je zde patrný trend asimilace a pozvolného opouštění tradic. Ovšem ne všichni ostatní obyvatelé to vítali, proto konec 19. století je ve znamení opětovného zesílení antisemitismu. Jako reakce na něj se zrodil sionismus, židovské hnutí, jehož snahou bylo získat pro Židy území, kde by mohli založit vlastní stát.

Zobrazuji výsledky 1 - 10 z celkem 427

Synagoga v Milevsku

10.07.2023 Milevsko

Nová synagoga v Milevsku stojí v Sokolovské ulici a byla postavena během 1.světové války v letech 1914 – 1919 jako náhrada za Starou synagogu, jež stávala na Benešově náměstí. Podle projektu pražského architekta Střílka zde vznikla, v místech bývalého obytného domu, nevšední synagogální stavba snoubící v sobě prvky klasicistní a…

Synagoga Velvary

08.11.2022 Velvary

Synagoga ve Velvarech se nachází v ulici K. Krouna asi 200 jižně od náměstí.Byla postavena jako náhrada za starší modlitebnu v letech 1930-1931 podle projektu Ing. arch. Františka Alberta Libry. Ačkoliv z venku působila synagoga moderně, v interiéru byla spíše venkovského stylu. V modlitebním sále byla prkenná podlaha, staré lavice a…

Synagoga Úsov

25.08.2022 Úsov

Synagoga byla postavena v roce 1784 na místě původní synagogy z počátku 17. století. Budova prošla celkovou rekonstrukcí, která byla dokončena v roce 2008. V interiéru se nachází muzejní expozice dokumentující historii židovské komunity v Úsově. Návštěvníci tam najdou také informace o básníku V. A. Polákovi, který se roku 1914 narodil…

Synagoga Loštice

25.08.2022 Loštice

V nedávno opravené synagoze, postavené v roce 1727, návštěvníci mohou zhlédnout rozsáhlou stálou muzejní expozici dokumentující historii židovské komunity, jejíž kořeny sahají do 16. století.

Židovská lázeň - MIKVE - Mikulov

16.03.2014 Mikulov

Středověká mikve se nachází v místech, kde bylo v minulosti Lázeňské náměstí. Židovská lázeň mikve sloužila symbolickému rituálnímu očištění ortodoxních Židů před začátkem šabatu a svátků, u žen navíc po menstruaci, před svatbou a po porodu.Je popisována již ve starém zákoně. Pro její stavbu platily určité zákonitosti, takže vzhled mikve…

Židovský hřbitov Mikulov

16.03.2014 Mikulov

Rozsáhlý mikulovský židovský hřbitov patří k nejvýznamnějším památkám tohoto druhu u nás. K prvním pohřbům zde po vzniku místní židovské obce došlo již někdy kolem poloviny 15. století. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1605.Hřbitov vznikal postupně ve třech etapách, nyní se zde nachází kolem 4 000 náhrobků. Nejcennější a…

Synagoga Mikulov

16.03.2014 Mikulov

Horní synagoga, nazývaná též Stará, Velká nebo Dómská je nejstarší a zároveň dodnes stojící mikulovskou židovskou synagogou, pocházející ze 16. století. Její vnitřní prostor je nositelem mimořádně hodnotné barokní kompozice. Dnes je poslední dochovanou synagogou lvovského typu na našem území. Podle lvovské vzoru byl strop sálu vynesen do…

Židovský hřbitov Nečtiny

20.07.2013 Nečtiny

Východně od obce, cca 200 m za kostelem po značené turistické cestě odbočuje z této cesty malá lesní cesta, která po cca 50 m dovede na místo bývalého židovského hřbitova v Nečtinách.Hřbitov byl založen údajně v 17. století, některé nedoložené údaje hovoří i o století šestnáctém. Každopádně byl hřbitov za nacistické okupace silně…

Synagoga Kdyně

09.07.2013 Kdyně

Kdyňská synagoga stojí v ulici Masarykova, nedaleko hlavního náměstí.Objekt byl vystavěn v letech 1862-1863 v historizujícím novorománském slohu. Svému účelu sloužila až do roku 1936. Za druhé světové války zde bylo skladiště a poté pak objekt převzala Církev československá husitská. Své zázemí tu měla až do 90. let 20. století. Pak…

Židovský hřbitov Bezdružice

09.07.2013 Bezdružice

Zhruba 2 km severozápadně od Bezdružic se nachází židovský hřbitov. Hřbitov je doložen do období druhé čtvrtiny 19. století, ale jeho založení se uvádí zhruba k roku 1760. Byl zřízen na pozemku, který daroval tehdejší majitel zámku z rodu Löwensteinů. Na ohrazeném pozemku se nachází okolo 150 náhrobků, převážně z druhé poloviny 19.…

Kategorie

čtvrtek 22. únor

Dnes má svátek Petr

Aktuálně z Atlasu Česka

Předpověď počasí pro ČR

Počasí v České republice dnes
Počasí v České republice zítra
Počasí v České republice pozítří
Počasí v České republice popozítří

Na Atlase Česka dále najdete