Zřícenina hradu Dívčí Kámen

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Holubov

Rozsáhlá zřícenina hradu Dívčí Kámen se tyčí na skalnatém návrší nad levým břehem Vltavy obtékané Křemžským potokem u Třísova na Českokrumlovsku. Díky jeho poloze jsou jeho nejčastějšími návštěvníky vodáci sjíždějící Vltavu.Rožmberský hradDívčí Kámen, či také Maidštejn nebo Menštejn, náleží k nemnoha hradům, o nichž se zachovala zakládající listina. K jeho stavbě dal souhlas roku 1349 král Karel …

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Rozsáhlá zřícenina hradu Dívčí Kámen se tyčí na skalnatém návrší nad levým břehem Vltavy obtékané Křemžským potokem u Třísova na Českokrumlovsku. Díky jeho poloze jsou jeho nejčastějšími návštěvníky vodáci sjíždějící Vltavu.

Rožmberský hrad

Dívčí Kámen, či také Maidštejn nebo Menštejn, náleží k nemnoha hradům, o nichž se zachovala zakládající listina. K jeho stavbě dal souhlas roku 1349 král Karel IV. bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Maidštejn byl také jedním z rožmberských hradů, kde byl vězněn v roce 1394 zajatý král Václav IV. V rukou Rožmberků zůstalo sídlo až do konce své existence. Začátkem 16. století se rozhodl Petr z Rožmberka hrad dále nevyužívat, jeho zařízení bylo převezeno do Českého Krumlova, a tak byl Menštejn ponechán svému osudu. Jako pustý hrad je uváděn již v roce 1541. Na svahu rozlehlé hradní zříceniny, kde se zachovaly zbytky obvodových zdí a příček, byl v roce 1972 proveden archeologický průzkum, který prokázal, že tato oblast byla osídlena již v pravěku.

Dispozice hradu

Hrad byl chráněn soustavou příkopů, hradeb a věží. Jediný přístup byl od jihu, branou na předhradí, kde stály hospodářské budovy a stáje. Druhá brána vedla do latránu, na jehož konci byla čtyřhranná dvoupatrová obranná věž zasazená do opevnění vlastního hradu. Za touto branou se postupovalo úzkým průchodem k bráně v ohradní zdi předbraní a dále k dvoupatrové hranolové věži s branou do předhradí vlastního hradu.

Na nádvoří stál dvoupatrový palác sestávající ze dvou protilehlých traktů, spojených mezi sebou na bočních stranách vysokými zdmi. Na vnitřní straně zdí obrácených do nádvoří byly pavlače, po nichž se dalo přecházet z jednoho traktu pro služebné do druhého panského. Nejvyšší bod objektu bylo toto rozměrné dvoupalcové jádro. Oba plochostropé paláce dosahovaly ve své zděné části výšky tří pater. Z obranných důvodů se rozměrná okna obracely pouze do vnitřního nádvoří.

Třetí patro zadního paláce obsahovalo také polygonální arkýřovou kapli, zaklenutou žebrovou klenbou. Po výstavbě vlastního hradu pokračovalo budování vnějšího opevnění prodloužením parkánu, zesíleného dvěma čtyřbokými baštami, které nejspíše odpovídají opevňovacím prvkům Rožmberků na jejich dalších jihočeských hradech. Patrně tedy patří do nejstaršího období stavby podobných opevnění, které se datuje do konce husitských válek.

Pokud se vydáte proti proudu Vltavy, čeká vás cisterciácký klášter Zlatá Koruna. Za návštěvu stojí i dominanta Blanského lesa, hora Kleť. Na ní stojí kamenná rozhledna, která vám nabídne rozhled po okolí. Kousek odsud se nachází také hvězdárna.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail