Objekt kosárny byl postaven v roce 1600. V průběhu doby trvání hamrů (1645-1725) patřil ke stavu knížecí Horní hamerní hutě. Po zrušení železáren objekt koupil a zvětšil kosař Jan Michal Hartel, který zde vyráběl kromě kos i drát a další zemědělské nářadí. Rodině Hartlů s menšími přestávkami patřil až do roku 1812. Již tehdy byl rozdělen místní komunikací. V roce 1845 byla kosárna převedena do vlastnictví Josefy Langerové, majitelce sousedního mlýna. Celý areál se skládal ze zděného objektu kosárny s hrázděnou obytnou částí v patrech, dřevěného mlýna, stájí, stodoly a špýcharu, zděného chléva a kapličky. V roce 1890 byla kosárna obývána nájemci – třemi rodinami (koláře, pomocného zedníka a punčocháře) a kosy se zde již nevyráběly. V letech 1898 - 1945 vlastnil areál mlynář Anton Frank, který ji také pronajímal. Dřevěný mlýn již nestál, ale byl postaven nový zděný strojní mlýn na druhém břehu mlýnského potoka. V roce 1945 byl přidělen Josefu a Jarmile Pelánovým. V roce 1974 areál zakoupilo okresní vlastivědné muzeum v Bruntále pro rekreaci, ale jeho mimořádné stavební a památkové hodnoty mu předurčily úlohu muzea. Dnes je ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a spravuje ji Muzeum v Bruntále a prezentuje se jako muzeum venkovského bydlení a lesnictví.

Objekt bývalé kosárny v Karlovicích je z hlediska architektury tvarově i dispozičně ojedinělý. Jedná se o jediný zachovaný objekt pro oblast kdysi typické architektury. Z původních budov se dochoval ještě zděný chlév a velká sloupová stodola.

Otevírací doba:

IV. – X. úterý – neděle 9:00 – 17:00

XI. – III. pouze na objednávku