Založení dolu Michal předcházeli kutací práce, které zde prováděl od roku 1843 c.k. Vysoký montánní erár. Byla založena jáma, která v roce 1845 dosáhla hloubky 81,5 m a otevřela první sloj o mocnosti 2 m. Na tomto základě byla v roce 1849 udělala koncese na dobývání uhlí. Dne 15.12.1856 koupila tehdy již důl Michal stejně jako většinu ostatních ostravských dolů od rakouského státu společnost Privilegovaná severní dráha Ferdinandova. V roce 1871 při rekonstrukci dolu, se vlivem rozšiřování jámy její vrchní část zhroutila. Do vzniklého kráteru se sesunula jámová budova, těžní věž, strojovna a část kotelny. Důl byl záhy obnoven, další modernizace proběhla v letech 1913-1915. Při ní byla realizována celá nová výstavba povrchové části. V roce 1927 byla postavena v areálu nová úpravna uhlí a briketárna. O rok později dosáhl důl své konečné hloubky 670,1 m. Za druhé světové války byl důl poškozen, po jejím skončení proběhlo znárodnění a důl byl přejmenován na Petr Cingr. Po revoluci v roce 1990 se vrátil důl ke svému původnímu jménu, to už však začal pomalu probíhat útlum těžby. Konec provozu přišel 30.6.1993. Vzhledem k originálnímu a kompletnímu historickému zařízení a kvalitní zachované architektuře byl důl prohlášen NKP. V roce 2000 se tu otevřela pro veřejnost důlní expozice.