Bývalý klášter ve Fulnek je spojen s řádem augustiniánů kanovníků. Byl založen roku 1389 u kostela sv. Filipa a Jakuba, který je doložen již roku 1293. U jeho založení stál šlechtic Beneš z Kravař, který sem pozval řeholníky z Roudnice nad Labem. Ti po převzetí kostela změnili jeho zasvěcení na sv. trojici. Tehdejší olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmburka souhlasil, aby kostel klášteru připadl a stal se tak chrámem kapitulním. Roku 1429 postihl klášter velký požár, ale byl rychle opraven. V roce 1438 se stal Fulnek majetkem Žerotínů, roku 1466 získali moc nad kanonií Tvorkovští z Kravař.

Úpadek přineslo 16.stoeltí a problémy s luterstvím, které se po Moravě šířilo. Klášter ve Fulneku se v té době potýkal s nedostatkem řeholníků. Roku 1672 propůjčil papež Klement X. proboštům fulneckého augustiniánského kláštera právo infule. Prvním proboštem s tímto právem byl Pavel Brugmann, který měl nemalé zásluhy na vybudování nového kláštera a opravu zanedbaných klášterních dvorců. Zahájil také hospodářskou prosperitu. Nový kostel byl postaven v polovině 18. století. Klášter byl roku 1784 za reforem Josefa II. zrušen a jeho poslední probošt se stal fulneckým farářem. Část kláštera byla poté přeměněna na farní úřad.

Současná obnova řeholního života v areálu, je spojena s činností kapucínů, kteří ve Fulneku také působili. Ale jejich konvent byl tak zdevastován, že ho nemohli využívat. Návrat do Fulneku jim byl dovolen již v roce 1968, v době Pražského jara. Dnes je fulnecká farnost ve správě řádu pallotinů.

Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku, patří k umělecky nejvýznamnějším barokním stavbám celé severní Moravy. Stojí na místě původního farního kostela sv. Filipa a Jakuba.