Větrný mlýn v Cholticích

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Litultovice

Další zastávka v putování za větrnými mlýny je v Litultovicích. Přesněji řečeno v osadě Choltice. Jsme tedy 12 km směrem na jihozápad od Opavy, v nádherné krajině Štěbořické pahorkatiny, která je součástí Nízkého Jeseníku.Pokud nahlédneme zpět do minulosti, zjistíme, že větrný mlýn původně nestál v Cholticích, ale v nedaleké obci Sádek, vzdálené jen několik málo kilometrů, kde jej v ro…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Další zastávka v putování za větrnými mlýny je v Litultovicích. Přesněji řečeno v osadě Choltice. Jsme tedy 12 km směrem na jihozápad od Opavy, v nádherné krajině Štěbořické pahorkatiny, která je součástí Nízkého Jeseníku.

Pokud nahlédneme zpět do minulosti, zjistíme, že větrný mlýn původně nestál v Cholticích, ale v nedaleké obci Sádek, vzdálené jen několik málo kilometrů, kde jej v roce 1833 postavil Augustin Foltýn. Ten jej ale po nějaké době rozebral a následně prodal Františku Romfeldovi z Choltic. V r. 1878 byl mlýn po částech převezen na nynější místo a zprovozněn. Od té doby se v něm mlelo a šrotovalo až do druhé světové války. Po jejím konci se už pouze šrotovalo až do roku 1953. Jakmile bylo založeno JZD, začal mlýn chátrat, protože už byl nepotřebný. Mlynář Konrád Romfeld o něj přišel a možnost odkoupení zpět, se mu naskytla až v roce 1989, čehož také využil a v témže roce už byl mlýn opět ve vlastnictví Romfeldů.

Technické parametry

Mlýn v Cholticích je dřevěný německý (beraní) s půdorysovou základnou (5,9x6,5m). Je vysoký 12, 3m, a to včetně sedlové střechy (5m výška střechy). Velmi pozoruhodné je větrné kolo, které má průměr 17,3 m a svou velikostí se řadí na první místo jako největší u nás! Další zvláštností, kterou nelze přehlédnout, jsou lopatky o ploše 12,3 m2, podélně zalomené do úhlu 25 stupňů, kvůli lepšího využití proudění větru.Jako jeden z mála, má mlýn částečně zapéřené lopatky. (výplně na křídlech) V interiéru si můžeme prohlédnout mlecí zařízení o jednom složení, dále mlecí kameny jejichž průměr je 1,42m, a které jsou umístěny v horním patře pod palečním kolem. Mají horní náhon a jen pro zajímavost zde uvádím, že horní běhoun dosahoval za normálního provozu 107,5 otáček/min., s obvodovou rychlostí 8m/s. Mlýn byl schopný provozu až 250 dní v roce. Nemlel pouze v případě silné vichřice a nebo za bouřky.

Současnost mlýna

Postupně byl vybaven interiér, kde vznikla stálá expozice dobových nástrojů, běžně používaných v domácnosti, různé sekernické nářadí, dále cepy, ošatky, máselnice apod. Můžeme si zde prohlédnout mlecí zařízení včetně palečního kola, moučnice, mlýnské kameny tzv. "bečáky”, (název dostaly podle místa, odkud se pískovec pro výrobu kamenů dovážel).

V současné době je mlýn přístupný veřejnosti. Přímo u branky je v případě nepřítomnosti kontakt na průvodce, který je velmi ochotný se o celé historii mlýna s vámi podělit.

text: Iva Hoňková © 2009

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail