Zřícenina hradu Vikštejn, - Moravskoslezský kraj

Výrazné zříceniny hradu Vikštejna se nacházejí přibližně 3 km severně od města Vítkov. Na volně přístupnou zříceninu vede z města přes obec Podhradí turistické značení.

Hrad Vikštejn s podhradním městečkem Vítkov byl založen na počátku 14. století a byl pojmenován po jednom z předků pánů z Vikštějna - Vítkovi. První písemná zmínka o hradě pochází až z roku 1377. Po smrti hradního majitele Bernarda z Vikštejna se jej protiprávně zmocnil opavský vévoda Přemek (1394) a dědicové nic nenamítali. Od roku 1433 hrad sloužil jako sídlo Přemkově vdově Heleně Bosenské a jejím dětem. V roce 1464 hrad získává do zástavy Budivoj z Moravice, ovšem nechoval se podle králových představ a proto mu byl hrad odňat a udělen v zástavu Bernardovi Bírkovi z Násilé. Jeho rodu patřil hrad po tři generace a byl též v roce 1474 dobyt vojskem Matyáše z Korvína. Rokem 1512 vymírá rod Bírků z Násilé a zástavní majitelé hradu se často střídají, zmiňme alespoň Planknary z Kynšperka a Oderské z Lideřova. V letech 1554-1582, za Planknarů, prošel hrad razantními renesančními úpravami. V letech 1626-1627 okupovali Vikštejn Dánové poté, co se jej zmocnili bez boje. Vilém Alexandr Oderský byl později za spolupráci s Dány odsouzen ke konfiskaci majetku včetně Vikštejna. Císařská komora na čas postoupila Vikštejn do zástavy Kryštofovi Eggsteinovi z Ehrenecku. V době švédského nebezpečí byl pevný Vikštejn úmyslně poničen, především jeho obranné prvky, aby jej nepřítel nemohl po dobytí využívat jako opěrný bod. Hrad, či spíše již zámek, byl nadále obyvatelný, ovšem ne zcela pohodlný. V roce 1657 se majetku opět ujímá Vilém Alexandr Oderský z Lidéřova, který podnikl nutné opravy zámku. Oderští z Lidéřova vlastnili Vikštejn až do roku 1708, poté se majitelé často střídali. V letech 1774-1776 nechal Jan Julius Frobel nedaleko starého zámku vystavět barokní zámek, přestěhoval tam správu panství a od té doby Vikštejn chátral a měnil se ve zříceniny. Koncem 18. století byl jediným obyvatelem Vikštejna poustevník Martin. V 70. letech 20. století byl areál zříceniny vyčištěn.

Hlavní obytnou i obrannou budovou hradu byla pětiboká věž, připomínající mohutnou baštu. Některá z jejích pater byla obytná. Za ní se zakomponovaný v hradbě schovával ještě malý palác. V období renesance bylo jádro obestavěno dalším prstencem hradby, do nějž byl začleněn další palác, hospodářská stavení a další hradní brána. Dnes jsou zde k vidění rozsáhlé zříceniny.

M.K.