Zřícenina hradu Rabí, - Plzeňský kraj

Hrad Rabí leží na horním toku řeky Otavy v Bavorovské vrchovině v nadmořské výšce kolem 480 m asi 10 km severovýchodně od města Sušice v těsném sousedství stejnojmenné obce. Je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe opevněných zřícenin nejen v našich zemích, ale i ve střední Evropě. V dobách své největší slávy měl rozlohu kolem 10.000 metrů čtverečních. Jeho hlavní hradní věž byla po karlštejnské druhá největší v Čechách.

Historie hradu

Jádro hradu vzniklo patrně na počátku 13. století ve formě tvrze, která měla sloužit na ochranu obchodní stezky. O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Jeho zakladateli byl pravděpodobně některý šlechtický rod z Bavorska. V literatuře se úvádí rody Bogenů a Wittelsbachů. Důvod proč založili Rabí práve příslušníci bavorského rodu je prozaický. Toto území ve 13. století Bavorsku totiž patřilo.

Až koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v té době hrad získali páni z Velhartic. Prvními písemně doloženými majiteli byli Švihovští z Rýzmberka. Tento rod vlastnil Rabí skoro 200 let, během nichž byl hrad postupně řadou úprav a přestaveb vybudován do své konečné podoby a díky svému systému opevnění a dělovým baštám patřil k nejpevnějším v Čechách. Byla také postavena hradní kaple.

V roce 1407 získal rábské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako odpůrce husitů. Proto také husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla. Bylo to v letech 1420 a 1421. Při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o druhé oko. Začátkem 16. století dosáhl hrad svého největšího významu. Jeho majitelem byl nejvyšší královský sudí Půta Švihovský a Rabí se stalo místem mnoha politických jednání. Obec Rabí byla povýšena na město.

Švihovští jej v polovině 16. století prodali. Od té doby hrad střídal majitele a chátral. Výnos Ferdinanda III. o boření hradů z roku 1655 se Rabí sice vyhnul, avšak za třicetileté války bylo vypleněno a hrad sloužil jako zdroj stavebního kamene. V osmdesátých letech 20. století prošel hrad rozsáhlou rekonstrukcí.

Dispozice hradu

Nejstarší částí hradu je 26 metrů vysoká obytně-obranná věž, tzv. donjon, z počátku 14. století, která je nyní upravena jako vyhlídková. Pod touto věží vzniklo v průběhu 14. století malé hradní nádvoří s hradní studnou. Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. K vidění jsou i dochované místnosti Břeňkova paláce v němž nalezneme model hradu ve třech vývojových etapách, erby šlechtických rodů - majitelů hradu - od 14. do počátku 20. století, expozici gotických a renesančních kamnových kachlů s replikou gotických kachlových kamen a expozici archeologických nálezů z přelomu 15. a 16. století.

Rabí dnes

Zcela nové pojetí prostor hradního příkopu Vás překvapí svou živostí, která doplňuje krásu monumentální hradní architektury. Život dodávají nejen včely, které máte možnost spatřit netradičním způsobem, ale také expozice včelařského náčiní, ale hlavně pak divadelní představení s akrobatickými vystoupeními, plnými oduševnělého a milého poučení. Přijeďte se i Vy podívat na největší včelu světa, letové produkce mírumilovných včelstev s možností zakoupit med a jiné včelí dobroty. Hradní konírna poskytuje prostor k pořádání společenských akcí, koncertů a svatebních obřadů. Dále nabízíme pronájem hradních prostor pro společenské i soukromé akce. Svatební obřady jsou pořádány v sobotu a jejich garantem je v případě klasického civilního obřadu Obecní úřad Rabí.

Tipy na výlet

Mnoho k vidění je v nedalekých Horažďovicích a jejich okolí. Najdete zde zříceninu hradu Prácheň, masné krámy, zámek, městské opevnění včetně Prachatické brány. Nedaleko Rabí najdete i zříceninu hradu Budětice. Rosenauerův mlýn najdete u Velké Hydčice.

Ubytovat se můžete v Horažďovicích.