Městské opevnění města Kolín bylo vzniklo současně s městem za vlády krále Přemysla Otakara II. a stalo se vzorem pro jiná další města. Na přelomu 15. a 16. století bylo posíleno. V průběhu 18. a 19. století postupně zanikalo. Kromě vlastního městkého opevnění ještě existovala předsunuté opevnění na Zálabské straně.

Kromě severní části bylo opevnění tvořeno dvojitou hradbou oddělnou od sebe parkánem širokým 8-11 m. Hlavní (vnitřní) hradba byla vysoká 11 m a zpevněná 12 válcovými baštami. Před vnější (parkánovou) hradbou se pak nacházel vodní příkop a val. Při posílení hradeb na přelomu 15. a 16. století byla vnější hradba doplněna baštami. Severní část opevnění tvořila jen jednoduchá hradba se střílnami. Vstup do města zajišťovaly 4 brány:

Klášterská / Pražská: ze západní strany to byla nejdříve Klášterská brána o které je první zmínka z roku 1343. Stávala v sevrozápadní části města, po vystavění hradu byla v roce 1434 začleněna do hmoty královského paláce a byla z komunikačního systému vyjmuta. Její úlohu nahradila nová brána postavená v dnešní ulici Pražská. Nepříliš velká brána byla zbořena v roce 1829. Její zbytky byly odkryty při arechologickém průzkumu v roce 2006.
Kouřimská: nejvýznamnější městská brána stávala v dnešní ulici Kouřimská při domech čp. 11 a 13. Byla třípatrová a obýval ji branný, v 18. století fungovala jako obytná. Zbořena byla v roce 1843.
Horská: zajišťovala přístup od východu, stávala v dnešní Kutnohorské ulici přibližně mezi domy č. 41 a 54. V 17. století ji tvořily dvě čtverhranné stavby, jedna napojená na vnitřní hradbu, druhá na vnější zeď. Začátkem 18. století měla stejně jako kouřimská brána také obytnou funkci. V roce 1734 sice vyhořela, ale byla opět opravena. Po dalším požáru v roce 1796 už zůstala bez střechy a začala chátrat a to natolik, že musela být ve dvacátých letech 19. století částečně rozebrána a v roce 1843 zbourána zcela.
Labská: brána zajišťující přístup od řeky, kde se nacházel dřevěný most. Hranolová stavba s průjezdem při jejím východním  boku stávala v dnešní ulici Rubešova někde v místech při hotelu Savoy.

Do dnešní doby se z městského opevnění zachovala část mezi ulicí Brandlovou a Politických vězňů, za kostelem sv. Bartoloměje (část hradeb a bašta dnes s obytnou funkcí), další část pak v ulici Na Valech. Tady je patrný ve dvorcích domů této ulice zbytek hradby a v jednom dvorku je vidět i zbytek bašty. Kromě toho se ve hmotě bývalého hradu a později zámku dochovala původní Klášterská brána a z předsunutého opevnění na Zálabské straně je to věž zvaná Prachárna (Podskalské nábřeží).