Barokní zámek Kácov se nachází v jižní části stejnojmenného městyse na mírném návrší nad řekou Sázavou. Budovy zámku přiléhají přímo k náměstí. Zámek je propojen vysutou chodbou s kostelem Panny Marie. U zámku na náměstí stojí morový sloup.
V místech dnešního kácovského zámku stávala druhá, mladší tvrz, která vznikla pravděpodobně v polovině 15. století po zpustnutí starší tvrze na levém břehu Sázavy u Soušic. V roce 1473 vlastnil tři čtvrtiny mladší tvrze Kuneš z Olbramovic. Po jeho rodu náležela tvrz po roce 1536 Janu Tetouru z Tetova. V roce 1555 přešel Kácov opět do rukou Olbramovicům, dvůr a městečko získal Jan Čejka z Olbramovic. Za Janova syna Václava se Kácov stal střediskem rozsáhlého panství, neboť Václav skupoval okolní statky. V rozšiřování panství pokračoval i Václavův syn Karel Čejka, kterému Kácov patřil až do pobělohorských konfiskací. V roce 1623 koupil od královské komory zkonfiskované panství Jan Werde z Werdenberku. Ten prodal Kácov roku 1626 Janu Oktaviánovi Kinskému. Za jeho vlády vypuklo v roce 1627 na zdejším panství nevolnické povstání a vzbouřenci vyplenili i tvrz.
Tvrz pak střídala majitele, až ji v roce 1635 koupila Benigna Kateřina z Lobkovic. Benigna dala poškozené sídlo opravit a rozšířit. Vznikl tak nevelký jednopatrový barokní zámek, jehož přízemí bylo kamenné a první patro dřevěné. Po smrti majitelky převzal roku 1653 panství její syn Vilém Popel z Lobkovic, který jej záhy prodal Františkovi Scheidlerovi. Nový majitel, mimo jiné vychovatel císaře Leopolda I., žil trvale v Kácově, proto se také rozhodl pro přestavbu zámku.
V roce 1726 koupila kácovské panství toskánská kněžna Anna Marie Františka. Ačkoliv Anna Marie sídlila v Zákupech, věnovala značnou pozornost i Kácovu. V letech 1727 - 1733 dala zpustlý kácovský zámek přestavět ve stylu barokního severoitalského šlechtického sídla. Přestavba zcela změnila podobu areálu bývalé tvrze, odstranila poslední zbytky opevnění a ze staré budovy se zachovaly jen některé základové zdi. Nejbohatší výzdobu měla zámecká kaple. Průčelí byla vyzdobena nástěnnými malbami, představujícími v slepých oknech různé postavy. Od náměstí byl zámek oddělen prostou zdí s barokní branou. V této podobě vidíme zámek prakticky dodnes. Po smrti Anny Marie roku 1741 se stal zámek již jen sídlem správy panství a úřednickým obydlím. V roce 1815 měl být postoupen císaři Ferdinandovi II. pro Napoleonova syna Františka Josefa Karla. Ten se panství však nikdy neujal. Až do svojí smrti držel Kácov poslední korunovaný český král Ferdinand V.(I.).
V roce 1918 se zámek v Kácově stal vlastnictvím státu a byla zde umístěna správa státních lesů a byty jejich zaměstnanců. Těmto účelům slouží zámek dodnes a je bohužel nepřístupný veřejnosti, je však dobrým dokladem barokní architektury 18. století.
Hotel U Zámku Hotýlek stojí na kopci přímo nad sázavským údolím. Můžeme vás ubytovat v ...
K ubytování Vám nabízíme 15 čtyřlůžkových chatek, z nichž má polovina vlastní sociální zařízení. ...
Zrekonstruovaný hotel Vorlina leží cca 250m od autobusového i vlakového nádraží nedaleko centra města ...
Na bezejmenném vršku severozápadně od obce Petrovice II byla postavena v roce 2004 železná ...
Židovský hřbitov se nachází na jižním okraji obce Trhový Štěpánov. Za železničním přejezdem vede ...
Gotický hrad Český Šternberk se tyčí na ideálním místě na mohutném skalnatém útesu v ...
Stálá expozice: Historický a stavební vývoj Ratají, včetně vývoje osídlení (archeologická část). Středověk středního ...
Historie hradu Hrad založil v první polovině 14. století patrně Jindřich z Lipé. V ...
Židovský hřbitov se nachází poměrně docela daleko od obce zhruba 2 km severovýchodním směrem ...
Historie hradu Hrad byl nejspíše založen na počátku 14. století Arnoštěm z rodu Kouniců. ...
Rozhledna stojící na vrchu, kterému se říká Březina u Žandova, u Uhlířských Janovic, je ...
Synagoga v Uhlířských Janovicích se nachází v ulici Zdravotnická (čp. 111). Byla postavena v roce ...
Kostel sv. Jiljí stojí nedaleko centra v Poděbradově ulici. První zmínka o kostelu pochází z ...
Historie kláštera spadá až do 11. století, kdy sem přišel zbožný muž Prokop, později ...