Hrad Špilberk, - Jihomoravský kraj

Hrad Špilberk, dominanta Brna a oblíbené místo pro vycházky jeho obyvatel. Je tomu tak už více než sedm set let. V průběhu těchto staletí sehrál Špilberk různé dějinné úlohy a role. Původně sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. století se změnil na barokní pevnost, jež se stala nejtěžším žalářem rakouské monarchie, později zde byly vojenské kasárny a dnes má v jeho prostorách sídlo Muzeum města Brna. Nuže, ponořme se do historie a vydejme se na cestu časem. Na cestu, která nás provede, mnohdy děsivou, historií Špilberku.

Sídelní hrad

Jeho dějiny počínají v druhé třetině 13. století a u jeho zrodu stojí tehdejší moravský markrabě Přemysl, budoucí král Přemysl Otakar II. Za místo vybral vrchol příkrého kopce, ležícího kousek od historického centra. Ambiciózní mladík koncipoval stavbu od začátku velkoryse. Špilberk se měl stát pevnou oporu panovnické moci a důstojným sídlem vládců Moravy. Po prohrané bitvě na Moravském poli v roce 1278 se Špilberku zmocnily rakouské jednotky. Do přemyslovských rukou se Špilberk navrátil až roku 1282 přičiněním Václava II.

Po nástupu Lucemburků byl Špilberk využíván jen příležitostně. Král Jan byl nepřetržitě na svých zahraničních dobrodružstvích, a tak skutečným sídelním hradem se Špilberk stal v polovině 14. století. Bylo to období, které lze historicky nazvat autonomní vládou moravských Lucemburků, tedy bratra Karla IV. Jana Jindřicha (1350-1375) a jeho syna Jošta (1375-1411). To bylo období, které Špilberku přineslo největší pozornost a význam. Jak to tak bývá období slávy bylo jen krátké a pomíjivé. Za posledního Lucemburka, uherského, římského a později i českého krále Zikmunda ztrácí Špilberk natrvalo svou rezidenční funkci a do popředí se dostává jeho význam vojenský.

Pevnost Špilberk

Pevnost svých hradeb osvědčil Špilberk už za husitských válek a teď dostal další příležitost. Blížilo se střetnutí o českou korunu, mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Na Špilberku se usídlil ve funkci zemského hejtmana Jiřího, syn Viktorin z Poděbrad. Špilberk se měl stát jedním z opěrných obranných bodů. Ovšem v roce 1469 se Matyáši Korvínovi podařilo Špilberk získat a učinit z něj důležitý strategický bod. Po smrti uherského krále Matyáše jej vlastnil Vladislav Jagelonský a začíná klesat jeho význam, doprovázený častým střídáním majitelů a všestranným úpadkem a chátráním. Aby Špilberk zachránily, koupily jej moravské stavy a prodaly jej městu Brnu. Ve vlastnictví města zůstal Špilberk pouhých šedesát let – po bělohorské porážce stavovského povstání v roce 1620 byl císařem Ferdinandem II. městu zkonfiskován a vrátil se tak zpět do zeměpanského majetku.

Zlom do osudu Špilberku přinesla třicetiletá válka. Zpočátku to tak ovšem vůbec nevypadalo. Hrad nadále chátral a posádka na něm působící byla početně slabá. Vše se však změnilo s přítomností Švédů na Moravě, kteří bezprostředně ohrožovali Brno v letech 1643-1645. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. Když pak v roce 1645 Brno se Špilberkem pod velením plukovníka Raduita de Souches odolalo tříměsíčnímu dobývání mnohonásobnou švédskou přesilou, prokázal se znovu strategický význam tohoto hradu. Císař Ferninad III. z vděčnosti, že Brno uchránilo ohroženou Vídeň, dává městu mnohá privilegia. Špilberk je postupně přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě. Tato brněnská citadela se stává součástí pevnostní soustavy, která v roce 1742 odolává i vojenské genialitě pruského krále Fridricha II.

Žalář národů

Ovšem pevné zdi Špilberku nebrání pouze v přístupu nepřátel, ale plní i funkci opačnou - vězení. Už krátce po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny 17. do počátku 80. let 18. století zde bylo vězněno kromě desítek „obyčejných“ trestanců, odsouzených k pevnostním pracem, také několik vysoce postavených vojenských osobností, např. přední rakouští vojevůdci generálové Bonneval a Wallis, či proslulý plukovník pandurů Franz Trenek. Pevnostní charakter začal Špilberk ztrácet po napoleonských válkách. O tuto změnu se přičinila především francouzská armáda císaře Napoleona, která při svém odchodu z okupovaného Brna na podzim roku 1809 zničila některé důležité části špilberského opevnění. Poté zde zůstala už jen věznice.

Byli tu vězněni jak zločinci, tak i političtí provinilci, uherští jakobíni, italští karbonáři, polští revolucionáři, příslušníci utopistických socialistů. Proto dostal Špilberk přízvisko „Žalář národů“. V roce 1855 císař František Josef I. špilberskou věznici zrušil a po odchodu posledních vězňů o tři roky později se její prostory přeměnily na vojenská kasárna, kterými pak zůstaly dalších sto let. V místo nesvobody se Špilberk změnil ještě dvakrát. Po 1. světové válce se hrad stal internačním táborem pro zběhy a účastníky dělnických stávek. Za okupace zde nacisté zřídili sběrný koncentrační tábor. Roku 1959 opouští Špilberk československá armáda a definitivně tak končí jeho vojenská éra. Následujícího roku se Špilberk stává sídlem Muzea města Brna.

Stavební vývoj - od gotického hradu po barokní pevnost

S tím jak se měnila dějinná role Špilberku souvisí i jeho stavební úpravy. Z původního gotického hradu se dochovala jen základní dispozice ve východním křídle. Barokní pevnostní přestavbu připomíná fortifikační systém – hradby s bastiony, zděné příkopy s vestavěnými kasematy, úpravy na protiletadlový kryt německé armády 1945 a také přízemní kasárenské a další objekty. Součástí pevnostního systému byly i studna v západní části nádvoří, prohloubená v letech 1714 -1717 z původních 40 metrů na 114 metrů, a přilehlá cisterna. Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve třicátých letech 19. století.

Dnes muzeum a čilý kulturní život

Dnes Špilberk nabízí stálé i příležitostné muzejní expozice včetně kasemat. V letní sezóně ožívají hradní nádvoří a další prostory různými kulturními vystoupeními, koncerty a divadelními představeními. Z vyhlídkového ochozu se nabízí ojedinělý pohled na město Brno a jeho okolí.

Tipy na výlet

V Brně a jeho okolí je k vidění celá řada zajímavostí a památek, jako například Technické muzeum, Mendelianum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Dům pánů z Kunštátu, Biskupský dvůr, Dětské muzeum, Památník Leoše Janáčka a mnohé další z Moravského zemského muzea. V okolí najdete zámek Šlapanice, zámek Křtiny nebo Alexandrovu rozhlednu. Z památek moderního umění nezapomeňte navštívit vilu Tugendhat, která se zapsala také na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Z ubytování v Brně si jistě vyberete.