Docela jiný svět v Zoologické a botanické zahradě města Plzně
 
   Nejzápadnější z českých zoologických zahrad se  nalézá v Plzni. Vznikla již v roce 1926 v městské části Doudlevce a v dnešním jednadvacetihektarovém areálu na Lochotíně působí od roku 1963. Jako jediná v České republice je zároveň sloučena v překrásný funkční celek s botanickou zahradou a v centru města má detašovanou moderní expozici AKVA-TERA.
  

   Mezi speciality plzeňské zoo patří chov zvířat v přirozených a přitažlivých podmínkách. Nové expozice tvoří výseky celých biotopů s charakteristickými druhy rostlin a živočichů. Velmi často tak nežije ve výběhu jedno zvíře nebo jediný druh, ale několik druhů najednou. Rostliny a živočichové jsou v plzeňské zoo podle Generelu vývoje z roku 1996 umisťováni podle světadílu svého původu respektive přesněji zoogeografické oblasti a zahrada byla rozdělena do několika světových částí. Stále více je chována ohrožená fauna ostrovů jako jsou Filipíny či Madagaskar.  

   Za pozornost stojí volné výběhy šelem a opic – tygři a lvi v přírodních expozicích, skalní výběhy sněžných levhartů, ostrovy poloopic a opic. V zoo naleznete nejrozsáhlejší tuzemský výběh hnědých medvědů s velkou tlupou nebo velkou skupinu šimpanzů. Od roku 1996 přibyla k původním expozicím (tropický pavilon, sukulentní skleník) především řada pavilonů – starý dům šelem se změnil na „Tajemný svět africké noci“, sousední budova na Madagaskar. Zcela nově vznikl Dům afrických kopytníků, oživen byl unikátní rozsáhlý statek z 19. století Lüftnerka. V tuzemsku nemá obdoby například japonská zahrada Šówa-en nebo expozice Česká řeka, dokončená v září 2008. Tady nechybí ani majestátní sumci, hbité štiky či pár vyder. Zajímavá je rovněž expozice Sonorské pouště.
  

   Plzeňská zoo vždy lákala milovníky plazů. Například nejplodnějším zvířetem jsou želvy ostruhaté, největší suchozemský kontinentální druh, kde již bylo zaznamenáno vylíhnutí 580. mláděte. Úspěchy se dostavují v chovu malých ostrovních druhů varanů (modrých, černých, atp.), krokodýlů čelnatých, vzácných želv pavoučích a egyptských. Doslova do všech koutů zahrady se postupně rozšiřují opice – jihoamerické drápkaté opičky tamaríni a kosmani, afričtí kočkodani, komby či guerézy, lemuři a maki z Madagaskaru nebo asijští giboni a makakové lví. Průchozí ostrov lemurů kata se zarývá do paměti většiny návštěvníků.
  

   Rok 2010 znamenal pro plzeňskou zoo historický mezník. Zcela poprvé se nastěhovali do nových pavilonů zástupci největších suchozemských zvířat, která ještě nikdy ve zdejší zoo nebyla chována. Jsou to nosorožec indický, hrošík liberijský a žirafa Rothschildova v rámci Afrických a asijských expozic, podpořených dotačně z Evropské unie. Dále vznikly pavilonky pand červených, prasat savanových, stylový dům makaků lvích a několik dalších expozic. Malý nosorožec Maruška se narodil v únoru  2014, následovala ji Adélka (liberijský hrošík) v listopadu.
 

   Nejnovějšími expozicemi je unikátní Svět v podzemí (vznikl z válečného krytu), muzeiní expozice Past na rovníku s poctou cestovatelské dvojice Zikmund, Hanzelka a dále skleník Mediteraneum a pavilon Amazonie. Novinkou roku 2015 se stala expozice nejjedovatější hadi světa – Království jedu. V únoru 2017 se narodilo druhé mládě indického nosorožce – Růženka.
  

   Za pozornost stojí doprovodný program v zoo, komentovaná krmení a zejména sokolnické ukázky na amfiteátru. Příjemné posezení nabízí africká restaurace Kiboko, Hospoda na statku či Sibiřský srub u tygrů, upomínkové drobnosti lze získat v prodejně Suvenýry u lemura. Návštěvu zoo lze spojit i s procházkou po prvním českém dinoparku. Zahrada je otevřena 365 dní v roce.

 

Tento docela jiný svět se těší na Vaši návštěvu …