Luhačovice jsou lázeňské město na jihovýchodě Moravy ve Zlínském kraji. Leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na říčce Horní Olšavě, 16 km jihovýchodně od Zlína. Mají asi pět a půl tisíce obyvatel. V Luhačovicích jsou 4. největší lázně v Česku a největší na Moravě. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, trávením a obezitou. Lázně vděčí za svůj věhlas především minerálním pramenům, v Luhačovicích vyvěrá 6 přírodních pramenů a desítky pramenů navrtaných. Nejznámějším a nejvýznamnějším pramenem Luhačovských lázní je pramen Vincentka.

První stopy slovanského osídlení v tomto kraji jsou doloženy již v 7. a 8. stol. První písemná zmínka o obci pochází z r. 1412, kdy obec získal rod Šternberků sídlící tehdy na Lukově. V r. 1590 náležely Luhačovice rodu Bartodějských z Bartoděj. Po Bílé Hoře propadly konfiskaci a získal je Maxmilián z Lichtenštejna, který je v roce 1629 odprodal Gabrielovi Serenyimu, v jehož rodě zůstaly do roku 1945. Serényiové zde v roce 1736 postavili barokní zámek. Počátkem 20. stol. vzniklo také lázeňské divadlo, secesní Dům Bedřicha Smetany a byly otevřeny i rašelinné a sirné lázně. V roce 1936 Luhačovice byly povýšeny na město.

Nejmonumentálnější stavbou lázeňského náměstí je Velká kolonáda s prameny Amandky a Vincentky. Kolonáda je 130 metrů dlouhá a 13 metrů široká. Kromě lázeňských procedur Luhačovice a jejich okolí nabízejí mnoho příležitostí pro sportování, pěší i cykloturistiku nebo pro strávení příjemné dovolené u vody. Pro vodní sporty slouží nedaleká Pozlovická přehrada, v zimě jsou v okolí Luhačovic také podmínky pro běžecké i sjezdové lyžování.