Kolowratský zámek v Rychnově nad Kněžnou, - Královéhradecký kraj

Raně barokní zámek Kolowratů stojí na Kolowratské ulici přímo ve městě Rychnově nad Kněžnou.   

Historie zámku  

Unikátní renesanční komplex s figurálními sgrafity. První písemná zmínka je z r. 1340. Původně zde stával gotický hrad s rukopisem Petroparléřské hutě s přistavěným renesančním zámkem a podzámčím. Nově byl zámek otevřen roku 2008. 

V letech 1676 - 1690 nechal postavit František Karel Kolowrat Libštejnský raně barokní zámek poblíž místa původního gotického hradu. Kolem roku 1722 byl zámek přestavěn podle návrhu Jana Santiniho Aichla, který pro Kolowraty vystavěl i palác v Praze na Malé Straně. Santini vtiskl městu Rychnovu neodmyslitelné malebné panorama. Vytváří ho kompozice honosné hlavní fasády zámku a kostelního průčelí. Santini tak vytvořil v zámeckém komplexu dominantu „rychnovských Hradčan“ kostel Nejsvětější Trojice. V roce 1727 byla ještě v zámecké zahradě postavena jízdárna. Vzhled zámku se od té doby nezměnil.

Požárem v roce 1798 poškozený chrám byl novogoticky obnoven v letech 1838 - 1843 podle plánu arch. F. Pavíčka. Po smrti Františka Karla přechází zámek postupně na pravnuka Františka Antonína, osvícence a vlastence, který se zasloužil o zřízení Vlasteneckého (dnes Národního) muzea v Praze, jemuž také odkázal svou knihovnu o 35000 svazcích a mineralogické sbírky. Hrabě František byl posledním mužským členem Libštejnské větve kolowratského rodu.

Po jeho smrti se Rychnov dědičně dostává do rukou členů bočních větví rodu, nakonec jej drží Zdeněk Krakovský, který převzal i jméno vymřelé větve Kolowrat-Krakowski-Libsteinski. Po roce 1945 byl rychnovský zámek rodu zestátněn a přešel pod správu Krajského střediska státní památkové péče v Pardubicích. Po roce 1992 bylo sídlo v restituci navráceno rodu.

Podoba zámku

Hlavní zámecké průčelí tvoří trojosý komplex, přičemž vlastní zámek představuje jen jeho střední část. Ta je čtyřkřídlá a obklopuje čtvercové arkádové nádvoří. Rustikované pilířové arkády obíhají přízemí zámeckého nádvoří na třech stranách. Kolem 2. nádvoří jsou přízemní budovy, barokní kašnu zdobí kolovratská heraldická orlice. Vyvrcholení zámecké stavby mansardovou střechou s polopatrovými nástavci a vikýři je dílem J. Santiniho, který zámku dodal mimořádnou členitost. Na SZ stranu zámku umístil terasu s francouzským parkem a dvěma pavilóny, na stranu JV protáhlé třetí nádvoří s budovou pro správní účely.    

Zámecká expozice

Návštěva kolowratského zámku zahrnuje tři okruhy prohlídky. Představují se zámecké interiéry a proslulá kolowratská sbírka obrazů, jedna z mála, které si ve svém jádru zachovala charakter původních zámeckých obrazáren. Sbírka je zde umístněna od první poloviny 18. století. Tematicky v ní převládají podobizny a lovecká zátiší. Vedle stěžejních jmen evropského umění jsou zde hojně zastoupeni i nejvýznamnější malíři českého baroka. Zámeckou obrazárnu doplňuje historický nábytek, porcelán, sbírka zbraní a také sklo z kolowratských skláren.

Zámecká zvonice

Zajímavostí zámku je zvonice s třetím největším zvonem v ČR. Zvonice je pozdně renesanční zděná hranolová stavba datovaná rokem 1604. Zvláště pozoruhodný je zvon Kryštof, který v roce 1602 ulil Jan Benešovský z Moravské Třebové. Kryštof (7 000 kg) je v současné době třetím největším a druhým největším funkčním zvonem v Čechách. Charakterizuje jej velmi kvalitní výtvarná výzdoba a vynikající akustické vlastnosti. Na zámku jsou instalovány také výstavy moderního umění ze sbírek Orlické galerie. Konírna je proslulá expozicí sochaře K. Hladíka. Zámek v Rychnově nabízí také možnost pronájmu prostor k pořádání svatebních obřadů, firemních, rodinných nebo kulturních akcí.  

Tipy na výlet

Navštívit můžete v okolí zříceninu hradu Potštejn, zámek Potštejn, hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo vystoupit na rozhlednu Kastel u Vrbice. Ve Vamberku můžete navštívit Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. 

Ubytovat se můžete přímo v Rychnově nad Kněžnou.