Zámek Lemberk, - Liberecký kraj

Raně barokní zámek Lemberk stojí ve městě Lvová, 2 km od Jablonného v Podještědí, okres Česká Lípa, kraj Liberecký.

Od hradu k zámku     

Dnešní barokní zámek stojí na místě gotického hradu Löwenberg, který byl založen kolem roku 1240 Havlem z rodu Markvarticů, manželem svaté Zdislavy. Hrad sloužil k ochraně obchodní a vojenské stezky z Čech do Lužice. Z této doby pochází také válcová věž, která střežila přístupovou cestu do hradu po úzké šíji z jihu. Markvarticové drželi sídlo do konce 14. století, poté jej získal rod Vartenberků. V době husitství, v roce 1427, byl Lemberk dobyt a zpustošen.  V roce 1518 se majitelem hradu stal Vilém z Illburka, za něhož tu pobýval i známý český kronikář Václav Hájek z Libočan.

Renesanční zámek

Původně gotický hrad byl za majitele Jindřicha Kurzpacha z Trachenberka v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ten se však počátkem 17. století stává vlastnictvím Pánů z Donína, za nichž tu kolem roku 1610 vznikl v hlavním renesančním paláci kazetový strop se 77 výjevy Ezopových bajek. Po bitvě na Bílé hoře byl Donínům majetek zkonfiskován a zámek přešel do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti jej v roce 1634 získal jeden z jeho důstojníků Jan Rudolf Breda.

Barokní zámek

Novým majitelům, povýšeným do panského stavu, již nevyhovovaly strohé renesanční budovy, chtěli ze zámku vytvořit své reprezentativní sídlo, a tak nechali podle návrhů italského stavitele Nicolase Sebregondiho přestavět Lemberk do dnešní barokní podoby. Zatímco renesance v podstatě dovršila celkovou koncepci areálu, baroko dalo budovám jejich vnější vzhled a přineslo i nové úpravy zámeckých interiérů. Hlavní dominantou se stala věž s cibulovou bání a sloupkovým ochozem. Interiéry byly vybaveny bohatým štukem a z této doby pochází také tzv. Zdislavina světnička připomínající manželku zakladatele hradu sv. Zdislavu z Lemberka.

V roce 1726 kupují panství Clam-Gallasové. Poslední šlechtickou majitelkou byla princezna Gabriela Auesperková. Její rod obýval zámek až do roku 1941, kdy byl zabrán pro potřeby nacistické správy. Po roce 1945 přešel Lemberk do vlastnictví československého státu a byl zpřístupněn veřejnosti. Někdejší reprezentační prostory byly od roku 1951 svěřeny Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze, které zde zřídilo stálou expozici dějin bytové kultury.

Podoba zámku

Lemberk, původně gotický hrad, se změnil na renesanční a pak raně barokní zámek. Průčelí budov pokryla geometrická sgrafita, věž byla zakončena ochozem a novým zastřešením. V severním zámeckém křídle byl zřízen hlavní sál, prostupující 2 patra. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá stavba kolem lichoběžníkového dvora, na jižní straně deformovaného velkou válcovou věží. Do zámku se vchází kolem renesanční vrátnice přes kamenný most do věžovité brány s bosovaným portálem a cibulovitou věžičkou. Pod válcovou věží je v přízemní kuchyně ze 17. století, u paty věže stojí barokní kašna. Zámecké nádvoří nese podobu z 2. poloviny 17. století. Za bývalým letohrádkem Bredů se rozprostírá zahrada s mytologickými sochami a 2 fontánami.   

Zámek Lemberk je cenným dokladem nepřerušeného funkčního a architektonického vývoje panského sídla, ale také proměn životního stylu. V historii Lemberka se odráží měnící se společenská úloha šlechty. Expozice zámku nám nabízí 3 prohlídkové trasy. První zahrnuje historickou expozici. Uvidíme renesanční a barokní interiéry, které dokládají vývoj nábytku a uspořádání interiérů od gotiky, přes renesanci k baroku. Interiéry doplňuje bohatá štuková výzdoba a nábytek z jednotlivých slohových období. Ve druhém prohlídkovém okruhu nás čeká muzeum sv. Zdislavy z Lemberka, včetně Zdislaviny světničky. Třetí trasa zahrnuje expozici Crystalex, jedná se o stálou výstavu moderního uměleckého sklářství. V zámecké konírně se pořádají příležitostné instalace.

Sv. Zdislava z Lemberka

Zajímavostí zdejšího panství je osobnost svatořečené Zdislavy, která na hradě žila, zakládala špitály a starala se o nemocné. Pod zámkem se nachází tzv. Zdislavina studánka, kterou podle legendy Zdislava používala k léčení očních nemocí. V areálu zámku se nachází Bredovský letohrádek s barokní zahradou, soubor hrázděných domků, lipové aleje, vodárenská věž a kaple Nejsvětější trojice, později známá jako kostelík blahoslavené Zdislavy.

Tipy na výlet

Navštívit v okolí můžete třeba přírodní památku Panenská skála, Bílé kameny u Jítravy, Krkavčí skály, zříceninu hradu Roimund, zříceninu hradu Loupežnický vrch nebo na zříceninu hradu Starý Falkenburg. U obce Chrastava najdete repliku venkovského velmožského sídla, která se nazývá Curia Vítkov.

Ubytovat se můžete Jablonném v Podještědí nebo v Hrádku nad Nisou.