Zřícenina hradu Frýdštejn, - Liberecký kraj

Na samém vrcholu rozeklaného skalnatého hřebenu se tyčí válcová věž hradu Frýdštejna. V pískovcových skaliscích pod ní je vytesáno několik místností, z nichž jedna prý sloužila jako kaple, jiná jako obilnice.

Časté střídání majitelů

Hrad vznikl někdy v první polovině 14. století. Zprávy o jeho zakladatelích se nedochovaly. Není ani známo, kdy jej získali páni z Dražic, připomínaní jako držitelé blízkého okolí v 60. letech 14. století. Na přelomu 14. a 15. století měnil hrad často své majitele. V husitských dobách zde vládl katolicky smýšlející vladyka Bohuše z Kovaně, který do Lužice podával zprávy o vojenském dění v Čechách. Proto roku 1432 oblehlo Frýdštejn husitské vojsko. K jeho dobytí nedošlo, neboť Bohuše učinil s obléhateli smlouvu, že nebude táborům více škodit. Později dokonce přestoupil na husitskou stranu a roku 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy.

Od konce 15. století se v držbě hradu vystřídalo opět několik majitelů. Roku 1547 bylo zdejší panství zabráno Vartenberkům pro účast ve stavovském odboji a král Ferdinand je věnoval Janu z Oprštorfu, jenž ke svému titulu připojil též přídomek „zum Freidenstein“. Od té doby začal neobývaný hrad chátrat a roku 1591 je zmiňován jako pustý. V době třicetileté války byly hradní prostory útočištěm uprchlíkům a zběhům z armád bojujících v okolí. Malebnou zříceninu koupil roku 1892 od tehdejších majitelů, knížat Rohanů Okrašlovací spolek v Turnově. Od něho převzal Frýdštejn roku 1894 Klub českých turistů. Snad i díky této obětavé práci členů KČT z přelomu 19. a 20. století, můžeme hradní zříceninu Frýdštejna zhlédnout i dnes v plné kráse.

Mohutná válcová věž

Jádrem hradu je vysoký skalní pařez, tyčící se strmě nad potočním údolím. Na severní straně vrcholu je převýšen dvěma skalními bloky. Na vyšším bloku, byla vybudována kulatá hláska s cimbuřím. Její výška činí 15 m, objem základového zdiva 9 m, kamenné zdi jsou silné minimálně 2 metry. V horních patrech věže byly dvě světničky, přístupné po dřevěných schodech a pavláčce, směřujících ke dveřím umístěným ve výšce asi 5 metrů. Na věž navazují z obou stran hradební zdi, opatřené původně dřevěným ochozem. Nejvíce oslaben byl hrad ze severu, proto byl asi v těchto místech příkop a hradba. Někde v této zdi bývala i brána s padacím mostem. Odtud vedla cesta k první bráně úzkého schodiště mezi skalními bloky. Schodiště kudy stěží prošel jeden člověk, bylo střeženo velmi pečlivě. Na jeho vrcholu byla druhá brána. Do průchodu byla také vyvedena okénka skalních světniček umístěných v obou severních blocích.

Dnes se po tomto schodišti vchází do hradu. Do světniček se dalo vejít po schodech z nádvoří. V bloku s ochozem byla třetí světnička, obklopená skalními sedátky. Nejvýchodnější ze světniček, umístěná přímo pod věží, bývala nazývána kaplí, podle skalního stolu nacházejícího se ve výklenku východní stěny světničky. Soudilo se, že sloužil jako oltář při bohoslužbách. Hradní palác byl umístěn při jihozápadní stěně nádvoří a do dnešní doby se z něj zachovaly jen zbytky zdiva. Bývalo to věžovité stavení, přístupné z nádvoří klenutou brankou vytesanou do skalního bloku. Nejvýznačnejší stavbou jižního předhradí byla mohutná věž, dnes polozřícená, v níž byla původně studna. K ní se od severozápadu přimyká skalní sklep, zvaný „pivovar“. Na západním předhradí pravděpodobně stály hospodářské budovy, nutné k provozu hradu. Byly tu asi stáje, kovárna, možná i kolna, postavené vesměs ze dřeva.

Tipy na výlet

Hradní zřícenina Frýdštejn je přístupná v sezoně. Její návštěvu je ideální spojit s výletem z Malé Skály, přes zříceninu Vranov-Pantheon a zakončit den výhledem z krásné rozhledny na Kopanině. Na Malé Skále najdete také zámek Malá Skála. Nedaleko odsud je zříceninu hradu Frýdštejn. V Turnově můžete navštívit chrám Narození Panny Marie nebo Dlaskův statek.

Ubytovat se můžete v Turnově.