Zbrašovské aragonitové jeskyně

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Teplice nad Bečvou

Zbrašovské aragonitové jeskyně se nacházejí v blízkosti Hranice na Moravě u lázní Teplice nad Bečvou.Jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu u nás. Na jejich vzniku se podílely hlubinné vývěry teplých kyselek. Vytvořily zde unikátní výzdobu raftové stalagmity, keříčky aragonitu a "koblihové" povlaky stěn. Jeskyně byly objeveny na přelomu let 1912/1913 bratry Josefe…

Adresa a kontaktní informace

Zbrašovské aragonitové jeskyně se nacházejí v blízkosti Hranice na Moravě u lázní Teplice nad Bečvou.

Jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu u nás. Na jejich vzniku se podílely hlubinné vývěry teplých kyselek. Vytvořily zde unikátní výzdobu raftové stalagmity, keříčky aragonitu a "koblihové" povlaky stěn. Jeskyně byly objeveny na přelomu let 1912/1913 bratry Josefem a Čeňkem Chromích. Komplex dómů, chodeb, komínů a puklin dlouhé 1322 m s výškovým rozpětím 55 m. Jsou zároveň nejteplejšími jeskyněmi. Teplota se zde pohybuje mezi 14-16 OC a vlhkost 98%. Na sklonku druhé světové války posloužily jako úkryt pro matky s dětmi ze Zbrašova. V mramorové síni se v dnešní době konají koncerty, divadelní představení, výstavy a dokonce svatby.

Návštěvnický okruh je dlouhý 375 m (50 min.) a uvidíte na něm toto:

Zasedací síň – prostora s nápadným skalním blokem připomínající řečnický pult

Koblihová síň – prostora pojmenovaná podle zlatavých sférických útvarů na stěnách, podobných koblihám.

U Antoníčka – místo kde je vidět kuželovitý "gejzírový" stalagmit, Antoníčkem je pak myšlen kamenný výčnělek v podobě postavičky. To je také jediný útvar, kterého je možno se legálně dotknout.

Gallašův dóm – jeskyně pojmenovaná podle hranického rodáka, léčitele a spisovatele J.H.A. Gallaše. Nižší partie dómu zaplňuje neviditelné "plynové jezero" s vysokou koncentrací oxidu uhličitého.

Křtitelnice – prostora pojmenovaná podle dutiny ve stěně vytvořené skapávající vodou. Zde se na přenesených "gejzírových" stalagmitech demonstruje původní představa o jejich vzniku.

Ježek – výklenek kde se nachází největší trs jehlicovitých krystalů bílého aragonitu

Jurikův dóm – největší prostora Zbrašovských jeskyní. Sem poprvé vstoupili objevitelé v roce 1913, komínem dlouhým 42 m. Dóm se svažuje do prostory nazývané tunel, která je po většinu roku zaplněna oxidem uhličitým, stejně tak jako sousední jeskyně Smrti. Ve stropě dómu vystupuje skalní kulisa nazvaná Opona, hustě porostlá bílými jehličkami a keříčkovitými agregáty minerálu aragonitu. Po době co fungují prohlídky jeskyní se začínají objevovat na krystalech mikroskopické plísně a bakterie, které tyto křehké útvary narušují.

Turecký hřbitov – skupina "gejzírových" stalagmitů

Veselá jeskyně – nevelká prostora s pozůstatky třetihorních mořských usazenin, s výskytem zkamenělých schránek hřebenatek.

Mramorová síň – své jméno dostala podle svého mramorového vzhledu. Ten připomínají struktury kalcitových a aragonitových povlaků na tmavších vápencových stěnách. Prostora vznikla postupným řícením stěn a stropů, což dokazují mohutné balvany na jejím dně. Odsud také vede odbočka do trvale zaplyněné Bezejmenné jeskyně, která je nepřístupná. Před vstupem do východové štoly je umístěna tabulka ukazující hladinu řeky Bečvy, která jeskyně zaplavila při povodních v roce 1997.

Prohlídková trasa použita ze stránek Správy jeskyní ČR

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail