Statistika našeho portálu

  • 102 279 Akcí v kalendáři
  • 5 391 Ubytovacích zařízení
  • 24 208 Míst a památek

Švandovo divadlo

06.11.2015 - 17.11.2015 Praha

U Švandů připomenou Adinu Mandlovou a Lídu Baarovou za mřížemi pankrácké vězniceNovou českou hru inspirovanou skutečnými osudy pěti žen uvězněných po skončení druhé světové války v pankrácké věznici inscenuje jako svou listopadovou premiéru Švandovo divadlo v Praze. Autorkou textu je Martina Kinská, dlouholetá dramaturgyně smíchovské scény, která teď hrou Pankrác '45 u Švandů debutuje i jako…

Adresa a kontaktní informace

Adresa:
Švandovo divadlo
Oblast
Praha
Kraj
Praha
Okres
Praha
Obec
Praha

Fotogalerie k článku

U Švandů připomenou Adinu Mandlovou a Lídu Baarovou za mřížemi pankrácké věznice

Novou českou hru inspirovanou skutečnými osudy pěti žen uvězněných po skončení druhé světové války v pankrácké věznici inscenuje jako svou listopadovou premiéru Švandovo divadlo v Praze. Autorkou textu je Martina Kinská, dlouholetá dramaturgyně smíchovské scény, která teď hrou Pankrác '45 u Švandů debutuje i jako režisérka: její novou inscenaci uvidíme v premiéře 6. a 7. listopadu 2015 v suterénním Studiu.

Komorní drama z jedné ženské cely pankrácké věznice nás zavede na konec léta 1945, do doby zatýkání nacistických zločinců, ale také honby na skutečné nebo jen údajné spolupracovníky a přátele Němců. Ve vězeňském mundúru se tak ocitnou i filmové hvězdy Adina Mandlová a Lída Baarová, půvabná Hana Krupková coby – Němci záhadně nepopravená - spojka parašutistů, Židovka Julie se svými vzpomínkami z Osvětimi a neznámá žena s tajemstvím.

"Jejich setkání je zčásti fikce, všechny ale na Pankráci v rozmezí léta 1945 a roku 1946 opravdu byly. Příběh každé z nich by vydal na román. Přišlo mi lákavé svést je alespoň na chvíli všechny dohromady – neboť jejich osudy, jak se postupně ukáže, se protínaly porůznu už několikrát předtím," říká autorka a režisérka Martina Kinská.

Hra pro silnou dámskou šatnu

Impulsem pro vznik hry byla mimo jiné silná "dámská šatna" Švandova divadla: fakt, že pro její ztvárnění existují na jednom místě zajímavé herečky, které jsou buď přímo členkami souboru, nebo zde pravidelně vystupují. V napínavém příběhu se tak představí Klára Cibulková jako Adina Mandlová, kterou s prvorepublikovou hvězdou spojuje nejen fyzická podoba, ale i přirozená nonšalance, podmanivý hlas a břitký smysl pro humor.  Typově i povahově odlišnou, ve své době ovšem neméně populární Lídu Baarovou si zahraje Réka Derzsi. Vyhlášenou pardubickou krásku Hanu Krupkovou, zapletenou do atentátu na říšského protektora, ztvární Eva Josefíková, jako Julču uvidíme Andreu Buršovou a v roli tajemné ženy se můžeme těšit na Bohdanu Pavlíkovou. Všechny herečky přes léto studovaly vybrané materiály a seznamovaly se podrobněji s faktografií k jednotlivým postavám.  Se všemi pak Martina Kinská ještě před začátkem zkoušení pankráckou věznici skutečně navštívila, aby tu společně zažily tísnivou atmosféru vězení a seznámily se s místy, kde kdysi jejich hrdinky skutečně pobývaly.

Jak říká Martina Kinská, hra vychází z dobových reálií, v žádném případě však nemá být  dokumentem. Jde o zachycení pocitu, osudů a příběhů, které mohou být srozumitelné i v dnešní době. "Příběh hry je také o relativitě viny a o křehké hranici mezi kalkulem a zdravým pudem sebezáchovy. O tom, že nikdo není uchráněn před vratkými vášněmi davu.
 A také o paměti, která nás tvaruje, kterou ale svými skutky či zaváháním zároveň tvarujeme my," dodává autorka, kterou zaujala také krutá "divadelnost" procesů i poprav té doby. "Poptávka na potrestání viníků byla natolik silná, že se často ani nereflektovala skutečná vina. Hlavně, že byl viník k dispozici a že trest mohl být vykonán s náležitou okázalostí," říká Kinská. Děj hry však není zdaleka jen vážný. Vzájemná rivalita Mandlové a Baarové - neutuchající ani mezi zdmi vězení - podobně jako střet hereček s ženami běžných životů a profesí, dává prostor absurdním situacím a černému humoru.


Casting na popravu

Děj hry Pankrác '45 s pracovním podtitulem "Casting na popravu" se odehrává na přelomu léta a podzimu roku 1945. V Tichomoří teprve končí druhá světová válka a Evropa se už začíná vypořádávat s jejími důsledky. V Československu nastává divoké období, pocit radosti z osvobození rychle střídá hněv proti nacistickým zločincům, okupantům, zrádcům a kolaborantům. Vznikají mimořádné lidové soudy, které mají z "vůle národa" ve zkrácených řízeních potrestat viníky. A to nejen Němce, ale také Čechy, kteří skutečně či domněle napomáhali nacistickému režimu. Do hledáčku soudů – a lidového hněvu – se dostávají například i hvězdy stříbrného plátna jako Vlasta Burian, Adina Mandlová nebo Lída Baarová.

Posledně jmenované herečky byly na Pankráci skutečně vězněné, a ačkoli se v reálu časově minuly, umístila je autorka hry Martina Kinská do jedné cely. A k nim přidala Hanu Krupkovou, mladou spolupracovnici parašutistů z výsadku SILVER A, jejichž atentát na Heydricha rozpoutal v tehdejším protektorátu dosud nebývalou vlnu zatýkání a poprav. Ve stísněném prostoru se ocitá ještě Židovka Julie a ještě jedna žena se zprvu tajemným původem…  

Žádná z vězeňkyň neví, za co je vlastně zavřená. Žádná také netuší, jak dlouho ve vězení zůstane. Která z nich bude odsouzena? Stačí k tomu, že Adina Mandlová natočila za války jeden německý film a že se o ní říkalo, že je milenkou K. H. Franka? Že byla Lída Baarová před válkou milenkou Josepha Goebbelse? A jak se provinila Hana Krupková, která pomáhala parašutistům a nebyla za to Němci zlikvidována i se svým manželem? A co teprve tajemství Julie, přeživší do té doby nepředstavitelné vraždění v Osvětimi, a osud další, neznámé vězenkyně?  

Od muzikálu k dramatu

Autorka Martina Kinská, jinak kmenová dramaturgyně smíchovské scény, se začala námětem hry Pankrác '45 zabývat už o prázdninách 2012. Na úplném začátku stála nabídka z plzeňského divadla, aby zkusila napsat libreto k muzikálu o Lídě Baarové. Z projektu nakonec sešlo, myšlenka napsat hru nejen o Baarové, ale i o dalších uvězněných ženách, v ní už ale klíčila a se studiem dalších pramenů začala dostávat reálné obrysy. A po úspěšné premiéře hry CRY BABY CRY, autorském projektu hereček Švandova divadla, už bylo jasné, že hra napsaná přímo na míru malé scény a souboru, ve Švandově divadle opravdu vznikne.  

Na inscenaci se dále podílí scénografka Lucie Labajová (pro Švandovo divadlo navrhla i scénu k inscenaci Idioti), dramaturg Vladimír Čepek (bývalý umělecký šéf a ředitel Činoherního studia v Ústí nad Labem, dnes dramaturg Divadla Josefa Kajetána v Plzni) a hudební skladatel Zdeněk Dočekal. Odborným poradcem je historik Petr Koura, který spolupracoval například na cyklu České století (režie Robert Sedláček).


Několik poznámek k realitě a fabulaci ve hře Pankrác ´45

    Všech pět žen skutečně existovalo a všech pět jich s velkou pravděpodobností bylo v rozmezí května 1945 až prosince 1946 vězněno na Pankráci.
    Základní fabulace spočívá v jejich svedení do jediné cely. Prokazatelně zde spolu byly Lída Baarová a Hana Krupková. Lída Baarová ve vězení potkala i další dvě ženy:  Židovku Julču a - dle dostupných pramenů – se zde setkala i s onou Novou, zprvu neznámou osobou. Fikcí je pankrácké setkání Baarové s Adinou Mandlovou (kterou propustili v polovině srpna ´45, zatímco Lída Baarová byla převezena do ČSR 23. 9. 1945); bylo ovšem nasnadě, svést je ve hře dohromady, neboť právě chování těchto dvou "star" prvorepublikového (a zčásti i protektorátního) filmu bylo za války diskutabilní. Obě byly vězněny, a zejména v pamětech obou – které s nimi později sepisoval Josef Škvorecký - patří líčení doby věznění k nejsugestivnějším pasážím. I před tím se obě herečky potkávaly často – přinejmenším ve společnosti kolem Miloše Havla. Právě Adina Mandlová byla ostatně jednou z prvních, které se Lída Baarová svěřila se svojí láskou ke Goebbelsovi. Jejich kolegové (např. režisér Otakar Vávra) se navíc zmiňují o proměnách jejich vztahu – od kamarádství až k rivalitě. Navzájem také při poválečném vyšetřování vypovídaly v případu té druhé.
    Poměrně dost informací máme díky Jiřímu Kotykovi a Jaroslavu Čvančarovi o Haně Krupkové. Ta spolu se svým manželem patřila k několika málo jedincům, kteří - přestože spolupracovali s parašutisty - přežili heydrichiádu. Ačkoli by se mohlo zdát, že obvinění Václava Krupky ze styků s Lídou Baarovou už je fabulace, aby v divadelním scénáři bylo skutečně vše důkladně propleteno, je tomu naopak – jedná se o reálný fakt. Ve své výpovědi poté V. Krupka přiznal, že jednou ve vile Lídy Baarové opravdu byl.
    O Židovce Julče se Lída Baarová ve svých pamětech zmiňuje v pár větách (že zde byla vězněna a byla sem převezena přímo z Osvětimi). Zbytek jejího příběhu je vyfabulován a pracuje s méně známými "odstíny" osudů Židů, kteří prošli koncentračními tábory.
    Hra vychází z reálných životopisných faktů jednotlivých postav, pokud jsou známy. Samotný děj přímo uvnitř cely je fabulací.

Martina Kinská, autorka a režisérka hry

INSCENAČNÍ TÝM

Scénář, režie         Martina Kinská
Dramaturgie         Vladimír Čepek
Scéna a kostýmy      Lucie Labajová
Odborná spolupráce      Petr Koura
Hudba              Zdeněk Dočekal
Produkce          Václav Hodonický, Jitka Dvořáková
Inspice, asistent režie      Petra Štanclová

OSOBY A OBSAZENÍ

Adina, herečka       Klára Cibulková
Lída, herečka          Réka Derzsi
Hana, odbojářka       Eva Josefíková
Julie, Židovka            Andrea Buršová
Nová              Bohdana Pavlíková


Pankrác '45 bude mít ve Studiu Švandova divadla na Smíchově premiéru 6. a 7. listopadu 2015, nejbližší reprízy jsou 11. a 17. listopadu 2015.

AUTORKA A REŽISÉRKA

MARTINA KINSKÁ
se narodila roku 1978 v Jablonci nad Nisou. Ve Švandově divadle působí už 10 let  jako dramaturgyně a podílela se například na vzniku inscenací Kdo je tady ředitel?, Mein Kampf, Idioti nebo Misantrop. Pankrác '45 je jejím režijním debutem, nikoli však debutem autorským. Autorsky debutovala již na DAMU aktovkou Dutý úplněk, která se spolu se dvěma dalšími aktovkami spolužáků (Johana Součková – Lepší než koblihy, Vladimír Čepek – Smaženice) stala pod stručným názvem Aktovky jednou z absolventských inscenací. Dále napsala například grotesku Jen tak© uváděnou ve studiu Damúza (režie Peter Chmela). Je autorkou libreta k jednoaktové opeře Slavík a růže (hudba Jiří Hájek, realizace v DISK, režie Veronika Riedlbauchová).
 

 

Těšíme se na vás!

Další akce v okolí

Malý princ 2024 - Praha

17.05.2024 - 17.05.2024
Divadlo Hybernia

Literárně – hudební představení na motivy alegorického příběhu Malý princ Antoina de Saint-Exupéry

Barokní podvečery - Apollón & Dioný…

21.05.2024 - 21.05.2024
Tereziánský sál

Triové sonáty A. Corelliho a G. F. Händela & flétnový koncert A. Scarlattiho

2. Středověké slavnosti na Hradčane…

25.05.2024 - 25.05.2024
park Maxe van der Stoela

Udatní rytíři království českého se utkají ve velkolepých turnajích, neúprosných soubojích a šarvátkách na posvátném…

Hudba Johna Williamse rozezní Rudol…

08.06.2024 - 08.06.2024
Rudolfinum (Dům umělců)

Závěr jedenácté sezony Filmharmonie bude patřit Johnu Williamsovi. Koncert věnovaný jednomu z nejlepších filmových…

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

Kategorie

sobota 4. květen

Dnes má svátek Květoslav

Aktuálně z Atlasu Česka

Předpověď počasí pro ČR

Počasí v České republice dnes
Počasí v České republice zítra
Počasí v České republice pozítří
Počasí v České republice popozítří

Na Atlase Česka dále najdete