Klatovy

1. Úvod
2. Lokalita
3. Detail článku

Klatovy

Město Klatovy.Přibližně 40 km jižně od Plzně se rozkládá okresní město Klatovy, které je lidově označováno jako "brána Šumavy". S katastrální výměrou 80,67km2 a počtem obyvatel okolo 23 tisíc, jsou Klatovy po Plzni druhým největším městem Plzeňského kraje. Jejich bohatá historie se odráží i v neopakovatelné atmosféře městského centra, kde se moderní architektura vhodně promíc…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Město Klatovy.

Přibližně 40 km jižně od Plzně se rozkládá okresní město Klatovy, které je lidově označováno jako "brána Šumavy". S katastrální výměrou 80,67km2 a počtem obyvatel okolo 23 tisíc, jsou Klatovy po Plzni druhým největším městem Plzeňského kraje. Jejich bohatá historie se odráží i v neopakovatelné atmosféře městského centra, kde se moderní architektura vhodně promíchává s historickou, zastoupenou mnoha stavebními slohy od gotického až po empírový.

Historie Klatov.

Příznivá poloha Klatov vedla naše předky k osídlení této oblasti již v pravěké době, jak tomu napovídají archeologické nálezy. Přímým předchůdcem dnešního města pak byla trhová osada, stojící zde již v době před založením města v roce 1260. Učinil tak jeden z nejhorlivějších zakladatelů měst v naších dějinách, Přemysl Otakar II.

Nově vzniklé město těžilo ze své výhodné polohy, kdy jím procházela důležitá obchodní cesta z Čech do Bavorska a výhodou též byla blízkost západní hranice českého státu. Během 13. století byl vystaven děkanský kostel v gotickém stylu a město bylo opevněno příkopy a hradbami. Větší rozkvět pak přináší vláda Lucemburků, kteří městu přidělili právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu na neděli či právo odúmrtí.

Původně převážně německé obyvatelstvo bylo postupně nahrazeno českým etnikem a v době husitských válek se Klatovy dokonce staly pevnou husitskou baštou. Není bez zajímavosti, že dle chiliastické víry měly být pěti městy, které budou ušetřeny před zkázou blížícího se konce světa. I v době po Lipanské bitvě se klatovští jasně přihlásili k podpoře krále Jiřího z Poděbrad. 16. století bylo pro město obdobím prosperity hospodářské i architektonické. V centru byla postavena renesanční radnice, Černá věž, farní chrám a rozsáhlá zástavba městských domků.

Tragické období pro Klatovy přišlo společně s třicetiletou válkou. Kromě rozsáhlých konfiskací, násilné rekatolizace a četných požárů bylo město devastováno opakovanými vpády cizích vojsk, které na vzhledu Klatov zanechaly četné negativní stopy. Pozitivním momentem pak byl rok 1636, kdy do města přichází jezuitský řád a díky němu je postavena řádová kolej se seminářem, či barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. Největší ranou pro architektonickou podobu Klatov pak byl rozsáhlý požár v roce 1689. Od 1. poloviny 19. století se silně začal rozvíjet textilní průmysl, byly zakládány přádelnické a plátenické manufaktury. Velikého ohlasu dosáhlo pěstování specifických karafiátů, tzv. klatovských karafiátů, které dosáhli velkého ohlasu na mnoha soutěžích.

20. století přineslo pro Klatovy mnoho nových architektonických staveb, jako např.: Okresní úřad, muzeum, záložna atd. Za druhé světové války bylo město připojeno k německé Říši a při osvobozování americkou armádou došlo k těžkému poškození v důsledku bombardování.

Co je v Klatovech k vidění.

Dominantou celého města je Černá věž – 81 metrů vysoké dílo Antonia de Salla. Návštěvník by zajisté neměl vynechat ani prohlídku jezuitského barokního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, pod kterým vedou rozsáhlé podzemní katakomby, které sloužily jako pohřebiště mnichů. Z původní jezuitské koleje je dnes sídlo nákupního centra a městské knihovny. Renesanční sloh reprezentuje budova městské radnice, na jejíž přestavbě se podílel i architekt Josef Fanta.

Zajímavost

V podzemních katakombách je zachováno 33 mumifikovaných těl, které jsou největší turistickou atrakcí současných Klatov. Jihovýchodně od města se nacházejí historický zbytek hradu Rábí, severně zajímavý vodní hrad Švihov.

Mapa

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail