Břevnovský klášter

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Bylo to v roce 982, kdy se pražským biskupem stal mladý, 26-letý nadšenec. Pocházel z mocného rodu Slavníkovců. Při biřmování dostal jméno Adalbert, mezi svatými patrony je však uctíván pod svým rodným jménem Vojtěch. Když se v roce 993 vrátil z Říma kde složil svoji biskupskou berlu do rukou papeže Jana XV. přivedl sebou skupinku svých spolubratří z římského kláštera, hledal místo, kde by založi…

Adresa a kontaktní informace

Bylo to v roce 982, kdy se pražským biskupem stal mladý, 26-letý nadšenec. Pocházel z mocného rodu Slavníkovců. Při biřmování dostal jméno Adalbert, mezi svatými patrony je však uctíván pod svým rodným jménem Vojtěch. Když se v roce 993 vrátil z Říma kde složil svoji biskupskou berlu do rukou papeže Jana XV. přivedl sebou skupinku svých spolubratří z římského kláštera, hledal místo, kde by založil český klášter. Kníže Boslav II. mu daroval místo v Břevnově. V těch dobách zde byla krajina hustě zalesněna, protékal tudy potok Brusnice a jinak zde bylo roztroušeno jen několik vesnic. Vedle Třešovic ( Střešovic ), tu byla Hluboc ( Liboc ) a další osady. Při břevnovském klášteře byl postaven kostelík sv. Benedikta, Alexia a Bonifáce. Ten brzy vyhořel a půl století po jeho založení dal na jeho místě kníže Břetislav I. postavit opatství a větší kostel. Když v roce 1260 zvítězil Přemysl Otakar II. nad uherským králem Belou IV. a do Břevnovského kláštera byly převezeny ostatky jedné z nejpopulárnějších světic středověku sv. Markéty, začalo se tehdy tomu místu říkat u sv. Markéty. Nový barokní chrám s rozsáhlou konventní budovou pak už trvale přijal jméno i zasvěcení sv. Markéty. Dlouho skrýval chrám i klášter hmotný doklad o svém tisíciletém původu. Teprve v polovině 20. století byla pod hlavním oltářem objevena předrománská krypta, postavená někdy kolem roku 1000. Našly se i zbytky gotického klášterního kostela, části ambitů, torza studní i obytných místností. Za hustiských válek byl klášter husity napaden, vypleněn, vypálen a pobořen. Dlouho zůstal pustý, teprve v roce 1449 opravili jeho kostel a zřídili při klášteře proboštství. Hrůznou dobou pro klášter byla třicetiletá válka. Po válce byl postaven klášter nový, který po 4 letech, právě v den sv. Markéty vyhořel. Byl opět nahrazen novou stavbou, která pak na začátku 18. století ustoupila honosnému areálu postaveného podle projektu Kryštofa Dientzenhofera. Za druhé světové války nebyl klášter ani kostel sv. Markéty příliš poškozeny. Po jejím skončení tady byl krátce zřízen internační tábor pro zajaté Němce, ale i pro Čechy, kteří kolaborovali s nacistickým režimem. V roce 1950 byli benediktini z kláštera odvezeni a internováni. Opuštěných budov se zmocnilo ministerstvo vnitra a zřídilo tady rozsáhlý archiv. Sídlila tu i složka Stb zabývající se sledováním především cizích státních příslušníků na území Československa. Uvádí se že tady byla i maskérna upravující vizáž příslušníků bezpečnosti, aby mohli snadněji sledovat určené osoby. Do budov byl samozřejmě vstup zakázán, ale zahrada a ostatní pozemky byly volně přístupné bohužel i vandalům. Po pádu komunistického režimu byl celý areál kláštera vrácen benediktinům a postupně začal být i opravován a zároveň některé jeho prostory zpřístupněny návštěvníkům. Vznosný interiér chrámu určuje elipsovitá linie a vzácné nástropní malby. V kostele sv. Markéty se konalo poslední rozloučení se zesnulým českým básníkem Jaroslavem Seifertem. Vzhledem k jeho vyhraněnému protikomunistickému postoji bylo vše kolem obřadu sledováno Stb. Účastníci pietního aktu přicházeli do kostela uličkou, kterou tvořili příslušníci ministerstva vnitra, a byli jimi přitom filmováni. Přesto byl kostel zcela zaplněn a lidé museli stát i venku. Během smutečního obřadu se stala neobvyklá věc. Přestože byl leden, odněkud vylétl motýl a volně poletoval chrámovým prostorem. Po skončení obřadu byly tělesné ostatky milovaného básníka převezeny k pohřbení do Kralup nad Vltavou. Za klášterem je zahrada kde se nachází zbytky oranžerie, skleníků, kaple a hlavně barokní pavilon Vojtěšku, stojící na gotických základech kamenné studny, z níž pramení potok Brusnice. Podle legendy právě zde došlo k založení břevnovského kláštera, když kníže Boleslav a sv. Vojtěch dostali nezávisle na sobě ve snu pokyn, aby se sem vypravili a tady postavili klášter. Jejich setkání nad zázračnou studánkou připomíná sousoší Richarda Prachnera z roku 1750.
Břevnovský hřbitov: Původní hřbitov byl založen roku 1739 opatem Benonem Löblem na západním konci klášterní zahrady. Do dnešní doby byl dvakrát rozšířen. Jeho nynější rozloha činí 1,72 ha. Kromě jedné kaplové hrobky je zde 2520 hrobů, 970 urnových hrobů a 880 míst v kolumbáriu. V areálu hřbitova se nachází barokní kaple sv. Lazara, zbudovaná roku 1762, při její rekonstrukci v roce 1992 byla objevena krypta z let 1767-1799. Kromě pohřebištěb mnichů benediktinů z blízkého kláštera jsou na hřbitově i hroby církevních hodnostářů svatovítské metropolitní kapituly a pohřebiště dalších řádů: benediktinek, školských sester, anglických panen, bosých karmelitánek, hradčanských kapucínů a dalších. Na hřbitově jsou pochováni i další významné osobnosti jako Karel Kryl; Jan Patočka ( první mluvčí Charty 77 ) a další.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail