Bývalá vozovna koňky v Karlíně

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

V Karlíně u stanice tramvaje Urxova stojí nenápadná přízemní budova. V současné době slouží jako prodejna a servis automobilů značky Mercedes. Snad už jen milovníci a znlaci pražské historie vědí, že tady byla původně nejstarší vozovna pražských tramvají a právě tady se začala psát historie městské kolejové dopravy. Tehdy to ovšem byla ještě koněspřežka. Před lehký vůz pro cestující byli zapřažen…

Adresa a kontaktní informace

V Karlíně u stanice tramvaje Urxova stojí nenápadná přízemní budova. V současné době slouží jako prodejna a servis automobilů značky Mercedes. Snad už jen milovníci a znlaci pražské historie vědí, že tady byla původně nejstarší vozovna pražských tramvají a právě tady se začala psát historie městské kolejové dopravy. Tehdy to ovšem byla ještě koněspřežka. Před lehký vůz pro cestující byli zapřažení jeden nebo dva koně. Primitivní tramvajové koleje tvořily příčně spojené dřevěné trámy pobité železnými pásy, které měly jen v obloucích žlábky a to ještě jen na jedné kolejnici. Nezřídka tak vůz vykolejil, ale díky ochotnému přispění pasažéru a vzhledem k lehkosti vozů byl za chvíli vůz opět na kolejnicích. Souběžně s výstavbou tratě byla budována i tato bývalá vozovna koňky v Karlíně. Bylo v ní odstaveno prvních 10 vozů a ustájeno 32 koní. Z ulice vedla do dvora jedna kolej, která procházela kolem lampárny a v dřevěné odstavné hale se větvila. Na východním konci budovy byla malá dílna. V severním rohu byla postavena obytná budova, ke které přiléhalo skladiště a stáj. Pražský tisk věnoval koňce velkou pozornost a svědomitě zaznamenával kuriózní a většinou humorné situace. Tak například si jednou před Platýzem jeden kůň usmyslel, že dál již nepojede, a tak ho kočí musel vypřáhnout. Toho využili nějací výrostci a vůz sami rychle odtáhli na konečnou stanici k řetězovému mostu. Kočí pak táhli spolu s průvodčím za mizejícím vozem neposlušné stávkující zvíře. Kočí ani průvodčí neměli lehkou službu. Pracovní doba byla sedm dní v týdnu, dovolená žádná. Pokud potřeboval zaměstnanec volno, musel si za sebe najít náhradníka. Nejhorší to bylo v zimě, zvláště pro kočí na přední otevřené plošině. O tom že by jim zaměstnavatel poskytl kožich, si mohli nechat jen zdát a tak se uvádí, že některý kočí byl za větších mrazů prostě obalen peřinou. Spolu s budováním dalších tratí byla rozšiřována i karlínská vozovna. Dřevěné haly byly nahrazovány zděnými a rozšiřovány byly i řemeslnické provozy. Současně s uvedení elektrické tramvaje se blížil soumrak koňky, poslední jízda byla 12.5.1905. Vozy jsou k vidění v muzeu městské dopravy, staniční sloupky skončily na Vinohradském hřbitově, kde slouží pro označení jednotlivých oddělení. Na pozemku karlínské remízy se EP rozhodly vybudovat vozovnu pro ele. tramvaje. Z původních budov zůstala stát jen budova dílen. Později byla karlínská vozovna sloučena s vozovnou Libeň. Poslední vozy odtud vyjely 10.3.1951 a večer zatáhly už do nové vozovny v Hloubětíně. Objekt byl nadále využíván DP pro jeho autodopravu – garážování, údržbu a drobné opravy vozů. Sporadicky udržovaný objekt chátral a hrozila mu demolice. Naštěstí se našel investor, který hledal vhodné prostory pro prodejnu a opravy vozů. Jistě ho zlákala dobrá adresa u rušné ulice. Zachován zůstal i historický domek vrátnice vozovny.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail