Chodov

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Pojmenování je odvozeno patrně od jména dávného vlastníka a původně šlo o Chodův (nebo možná i Hodův) dvůr. Vesnice Chodov se připomíná od roku 1185, kdy patřila vyšehradské kapitule. Od roku 1349 byla v držení zderazského kláštera křížovníků a to až do husitství, kdy ves zabrali Pražané. V 17. století přešla ves do držení benediktinů u sv. Mikuláše na Starém Městě, v 18. století patřila hrabatům…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Pojmenování je odvozeno patrně od jména dávného vlastníka a původně šlo o Chodův (nebo možná i Hodův) dvůr. Vesnice Chodov se připomíná od roku 1185, kdy patřila vyšehradské kapitule. Od roku 1349 byla v držení zderazského kláštera křížovníků a to až do husitství, kdy ves zabrali Pražané. V 17. století přešla ves do držení benediktinů u sv. Mikuláše na Starém Městě, v 18. století patřila hrabatům Goltschům a od roku 1801 Korbům z Weidenheimu. V roce 1849 se stal Chodov samostatnou obcí, jejíž součástí byly osady Litochleby, Chodovec, Hrnčíře a Šeberov. V roce 1909 se pak oddělily posledné dvě jmenované pod jedním jménem Šeberov. V roce 1968 byl Chodov připojen k Praze. V 70. letech 20. století zde proběhla výstavba velkého obytného souboru panelových domů označené jako Jižní Město I. (Háje, Opatov, Chodov, Litochleby), na který navázal v roce 1978 další komplex Jižní Město II. (Horní Kunratice a Roztyly). Při této výstavbě vzalo za své mnoho starých domů a prakticky přitom zanikla osada Litochleby.
Památek v tomto katastru mnoho není, za zmínku stojí hlavně dochovaná chodovská tvrz.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail