Dům U zlatého pluhu (Nový svět)

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Právě u toho posledního zmiňovaného domu stojíme a jemu se budeme věnovat. Původně byl součástí objektu čp. 88, s nímž byl společně budován od 60. let 17. století. Po rozdělení v roce 1804 byl stavebně upravován ještě v roce 1835. Spíše než jeho stavební vývoj má jinou historii, lidskou. Právě zde se 29.4.1857 narodil vynikající houslista František Ondříček. František začal hrát na své první čtvr…

Adresa a kontaktní informace

Právě u toho posledního zmiňovaného domu stojíme a jemu se budeme věnovat. Původně byl součástí objektu čp. 88, s nímž byl společně budován od 60. let 17. století. Po rozdělení v roce 1804 byl stavebně upravován ještě v roce 1835. Spíše než jeho stavební vývoj má jinou historii, lidskou. Právě zde se 29.4.1857 narodil vynikající houslista František Ondříček. František začal hrát na své první čtvrťové housličky již v pěti letech, dokonce podle not. Od samého počátku byl považován za zázračné dítě. A jako takové vystupoval s otcovou kapelou po pražských kavárnách. Vzhledem k častému koncertování nezbývalo mnoho času na školu, kterou sice dokončil, ale s nevalným prospěchem. Středem světa se mu stala houslová hra. Studoval na hudební konzervatoři v Praze a Paříži, nikde neměl konkurenci. Po svém návratu do Prahy se seznámil s členkou opery Národního divadla Annou Hlaváčkovou, s níž se 6.6.1885 oženil. Následoval nepřetržitý řetěz úspěchů, doslova celý svět byl uchvácen jeho hrou. Koncertoval v Paříži, Londýně, Berlíně, Vídni, Budapešti. Zvláštní zmínku zaslouží jeho koncertování v Itálii. Při jednou z koncertů byl přítomen i syn Paganiniho, baron Achille Paganini. I on byl uchvácen a na důkaz jeho obdivu k jeho hře nechal otevřít Paganiniho hrobku, aby se mu mohl Ondříček poklonit. Náhodně vypadnuvší šroub pak Ondříček s velkou úctou nosil celý život v pouzdře svých houslí jako talisman. Nechal se i přemluvit ke koncertování v Americe, což dlouhou dobu odmítal kvůli cestování po moři. Nezapomínal však ani na svoji vlast kde uskutečnil nespočet koncertů. V roce 1918 ovdověl a znovu oženil. To už se však jeho život chýlil ke konci. Smrt si ho našla 12.4.1922 na nádraží v Miláně, kde byl stižen mrtvicí. Jeho druhá žena ho přežila jen o pár dní. Právě v den 2.5., kdy se konala smuteční tryzna, ji stihla také v Miláně stejná příhoda jako jejího manžela. Popel manželů byl dopraven do Prahy a uložen do posvátné půdy starobylého Vyšehradu. Jejich hrob zdobí Ondříčkova portrétní busta.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail