Husův sbor na Vinohradech

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

V roce 1930 byl položen základní kámen k výstavbě Husova sboru na Vinohradech, jehož architektem je ing. Pavel Janák. Objekt byl koncipován jak je u staveb tohoto sboru obvyklé víceúčelový. Pod prostornou modlitebnou byl divadelní sál, dále kanceláře, klubovny a další prostory. Součástí stavby je i kromě věže pětipatrový obytný dům. Náklady na stavbu činily více jak 4 mil. korun. Dne 25.6.1933 se…

Adresa a kontaktní informace

V roce 1930 byl položen základní kámen k výstavbě Husova sboru na Vinohradech, jehož architektem je ing. Pavel Janák. Objekt byl koncipován jak je u staveb tohoto sboru obvyklé víceúčelový. Pod prostornou modlitebnou byl divadelní sál, dále kanceláře, klubovny a další prostory. Součástí stavby je i kromě věže pětipatrový obytný dům. Náklady na stavbu činily více jak 4 mil. korun. Dne 25.6.1933 se za účasti mnoha lidí konala slavnost kalicha. Obrovský, 2,35 m vysoký, 700 kg vážící měděných kalich opatřený kruhy z nerezavějící oceli poté, co byl přivezen a vysvěcen, byl následně i vyzdvižen na vrchol věže, a to do výše 34,5 m. Krásná je i výzdoba prostor sboru, která vzhledem k financím byla pořizována postupně. Jelikož se v krátké době ukázalo, že provoz divadla je silně ztrátový, bylo rozhodnuto přeměnit jeho prostory na kolumbárium. Celkový počet schránek je 1.128, ty jsou 3-18 urnové, takže celkový počet uren je několikatisícový. Uvádí se že snad jde o největší kolumbárium svého druhu v Evropě. V roce 1947, když kapacita stávajícího kolumbária nestačila bylo zbudováno jeho druhé patro. Husův sbor jako zázrak přežil bombardování spojeneckých letců na samém konci války 15.2.1945. Právě Vinohrady stejně jako oblast kolem Palackého náměstí patřila k těm nejpostiženějším. Při bombardování padla za oběť židovská synagoga v Sázavské ulici a s ní dalších 55 domů. A zanedlouho hrozila zkáza znovu při pražském povstání. V kostele se konaly varhaní koncerty, které byly přenášeny rozhlasem. Technici snad v předtuše dalších událostí, zde ponechali některá rozhlasová zařízení trvale, takže když nebylo možno vysílat do éteru prosby o pomoc bojující Praze z hlavní budovy na Vinohradské třídě, bylo vysílání přeneseno sem do Husova sboru. To bylo velmi odvážné neboť všem včetně lidí bydlících v domě sboru za to hrozila smrt. Zvláště kritická chvíle nastala, když kolem budovy projížděla po zuby ozbrojená německá vojenská jednotka a v průjezdu jim vadil příliš nízko položený spojovací kabel. Nic netušící Němci po krátké poradě kabel nadzdvihli a pokračovali v cestě. Praha se svobody dočkala a dnes toto vlastenectví připomíná na budově pamětní deska.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail