Klášter v Řepích

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Výraznou dominantou zástavby staré části Řep je dnes již opravený klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karala Boromejského. Do Prahy přišly boromejky v roce 1837. V roce 1855 převzaly v rámci svých rozrůstajících služeb péči o děti – nalezence. Dne 7.11.1858 zakoupily za 56.000 zl. Taicmanův dvůr i zde stojícím hostincem v obci Řepy. Tyto objekty byly strženy a tím byla získána vel…

Adresa a kontaktní informace

Výraznou dominantou zástavby staré části Řep je dnes již opravený klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karala Boromejského. Do Prahy přišly boromejky v roce 1837. V roce 1855 převzaly v rámci svých rozrůstajících služeb péči o děti – nalezence. Dne 7.11.1858 zakoupily za 56.000 zl. Taicmanův dvůr i zde stojícím hostincem v obci Řepy. Tyto objekty byly strženy a tím byla získána velmi prostorná stavební parcela, na které bylo pod vedením stavitele Ripoty 30.4.1859 započato se stavbou nové dvoupatrové budovy o čtvercovém půdorysu. Zcela dokončen byl ústav s kostelem sv. Rodiny v roce 1861. K objektu nalezince byla přistavěna ještě prádelna a mlýn poháněný parním strojem. Domov pro nalezence neobyčejně prospíval a počet chovanců vzrůstal až k počtu 400. Slibně se rozvíjející ústav však zasáhla v roce 1864 velká tragédie. Do domova byla za nevyjasněných okolností zavlečena zhoubná oční epidemie, trachom neboli hnisavý zánět očních spojivek. Přes veškerou péči se nemoc stále šířila a i když se u většiny dětí podařila vyléčit, nastaly i některé smutné případy s oslepnutím na jedno oko. Ve svých důsledcích tato tragédie znamenala konec domova pro dětské nalezence. Z větší míry opuštěný objekt kláštera navozoval otázku o dalším využití. Kongregace nakonec souhlasila že ve volných prostorách bude zřízena ženská věznice a koncem roku 1865 sem bylo umístěno prvních 300 trestantkyň. V roce 1869 jich zde bylo 375. Jedna z nich na doživotí, 17 na trest 10-20 let; 51 na 5-10 let, ostatní na trest kratší. Spektrum důvodů odsouzení bylo velice pestré: 28 pro vraždu; 58 pro zabití dětí; 4 pro loupež; 17 pro podvod atd., tedy žádná neviňátka. Zásadní změny pro ženskou věznici nestaly za 2. sv. války. Po vytvořené protektorátu byly odsud odvezeny Němky, Slovenky a Maďarky a na jejich místo přišly vazebně stíhané ženy z Pankrácké věznice. V té době se rovněž naplnil osud vězněné cikánky Klosové. Ta si zde za několikanásobnou vraždu odpykávala doživotí, když původně vyřčený trest smrti jí byl změněm cestou milosti. V roce 1942 byla spolu s ostatními vězněnými cikánkami odvezena do koncetračního tábora v Osvětimi. V roce 1945-48 sloužila trestnice v Řepích ještě svému účelu. V listopadu 1948 byly ženy rozvezeny do krajských věznic a budova osiřela. Po nákladných pracích tu byl umístěn ústav pro mentálně postižené o které se s velikou obětavostí boromejky staraly. Avšak jen nakrátko do 2.9.1950 kdy byly nuceny klášter opustit. V objektu pak bylo výcvikové středisko SNB, oddělní vězeňské stráže a od roku 1958 Výzkumný ústav zemědělské techniky. Byly provedeny velmi necitlivé úpravy a do věže byl vyveden komín kotely a v kostele parkovaly traktory a jiná zemědělská technika. Od roku 1990 se začaly boromejky pokoušet o vrácení objektu. To se jim podařilo a objekt mohl být generálně rekonstruován. Dnes je zde opět klášter, ale také Ošetřovatelský ústav pro dlouhodobě nemocné starší občany a v zadním traktu ženská věznice za lehčí provinění.

Řádový hřbitov byl zřízen v roce 1861 a patřil k blízkému klášteru Kongregace Milosrdných sester sv. Karala Boromejského, později se změnou funkce objektu zde byl zřízen za oddělenou zdí i hřbitov vězeňský.
U bývalého vězeňského hřbitova v rohu můžeme najít prasklou náhrobní desku hrobu loupěžníka Babinského. V roce 1861 zde nastoupil v klášteře místo zahradníka legendární lupič Václav Babinský. Jeho dobrodružství skončilo zradou jeho milenky Hoffmannové, která se dala zlákat vysokou odměnou vypsanou na jeho hlavu. Babinského zatkli v osamělém mlýnu poblíž slezských hranic a dopraven do soudní vazby v Praze. Vyšetřování bylo úmorné, neboť lupič a snad i mordýř trvale zapíral a dokonce při konfrontaci zapřel svýho vlastního otce. Při soudním procesu kdy byl obžalován z vražd, loupeží, násilí a falšování cestovních dokladů mu hrozila i oprátka. Prokázáno mu bylo však jen několik zločinů za které dostal 20 let. Z tohot 15 let strávil v kasematech brněnského Špilberku a zbylých pět v trestnici v Kartouzích u Jičína. Po vykonání trestu přijal místo v zahradníka v tomto nalezinci. Bývalý loupežník přijal jméno Adam Müller a podle svědectví jeho současníků se z něho stal velice poctivý a zbožný člověk. Václav Babinský, který ke stáru zcela ohluchl, zemřel ve vysokém věku 83 let a byl pochován jako jediný muž na vězeňský hřbitov v Řepích.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail