Konvikt

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Původně na místě dnešního komplexu Konviktu stávaly domky, ve kterých povětrné ženštiny provozovaly nejstarší řemeslo na světě. Domkům se tehdy říkalo Benátky nebo také domky hampejzní. Ve druhé polovině 14. století byly domky zbourány a místo nich byl postaven dům s kaplí nazývaný Jeruzalém. Mohli se zde ubytovat kající se nevěstky a svým novým životem očistit svoji duši od hříchu. V roce 1660 b…

Adresa a kontaktní informace

Původně na místě dnešního komplexu Konviktu stávaly domky, ve kterých povětrné ženštiny provozovaly nejstarší řemeslo na světě. Domkům se tehdy říkalo Benátky nebo také domky hampejzní. Ve druhé polovině 14. století byly domky zbourány a místo nich byl postaven dům s kaplí nazývaný Jeruzalém. Mohli se zde ubytovat kající se nevěstky a svým novým životem očistit svoji duši od hříchu. V roce 1660 byl rozlehlý čtyřkřídlý stavební komplex darován jezuitům. Ti se po provedení nezbytných úprav přestěhovali svůj konvikt – internát pro středoškolské studenty. Majetní šlechtičtí studenti zde bydleli i se svým sluhy, jinak měli zajištěno vše potřebné včetně stravování. V roce 1703 došlo k velkému požáru, kdy škody na budovách byly značné. Jezuité to využili k dalším přestavbám, v jejichž rámci byl v letech 1726-31 vystavěn kostel zasvěcený sv. Bartoloměji. Kostel je jednolodní barokní stavba svým hlavním průčelím obrácená do dvora. Jeho návrh je přičítán K.I.Dientzenhoferovi. Nástropní malbu vytvořil slavný malíř doby baroka Václav Vavřinec Reiner. Za Josefínských reforem byl zrušen, ale v roce 1854 opět vysvěcen. Zrušením jezuitského řádu v roce 1773 zanikl i studentský konvikt. V uvolněných rozlehlých prostorách byla zřízena tiskárna, sklad papíru a truhlárna. Velký refektář byl upraven na taneční sál. Ten se záhy stal jedním z hlavních kulturních center Prahy konce 18. století a i století 19. Sál se do dějin zapsal i prvním zcela českým plesem pořádaným 5.2.1840. V období mezi dvěma světovými válkami mohli pražané přijít do adaptovaného sálu na tehdy módní a oblíbený biograf. Po roce 1945 zde působilo léta studio loutkového filmu Jiřího Trnky. V 70. letech 20. století se objekt dostal do velmi špatného stavu a byl přikročeno ke generální rekonstrukci, které přecházel archeologický výzkum, při němž byl objeven poklad středověkých mincí a v prvním poschodí severního křídla trámové renesanční malované stropy. Opravy byly zahájeny v roce 1982 a jejich úplné dokončení bylo zkomplikováno vzneseným restitučním nárokem na nemovitost.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail