Kostel Panny Marie před Týnem

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Chrám Panny Marie před Týnem byl založen v roce 1365 již jako třetí svatyně na tomto místě. Jako první zde byla stavba románská a později raně gotická. Stavba je trojlodní a věže kostela, které byly dostavěny až na přelomu 15. a 16. století, jsou 80 m vysoké. V roce 1689 byl kostel postižen požárem. Klenba hlavní lodi byla natolik poškozena, že musela být nahrazena novou. Tympanon severního portá…

Adresa a kontaktní informace

Chrám Panny Marie před Týnem byl založen v roce 1365 již jako třetí svatyně na tomto místě. Jako první zde byla stavba románská a později raně gotická. Stavba je trojlodní a věže kostela, které byly dostavěny až na přelomu 15. a 16. století, jsou 80 m vysoké. V roce 1689 byl kostel postižen požárem. Klenba hlavní lodi byla natolik poškozena, že musela být nahrazena novou. Tympanon severního portálu byl zhotoven Parléřovou hutí v roce 1390 a je mistrovským sochařským dílem, které znázorňuje Kristovo utrpení. Rovněž interiér kostela je vyzdoben řadou mistrovských děl. Za zmínku stojí gotická kazatelna, gotická madona a gotická kalvárie z počátku 15. století. Nachází se zde také nejstarší dochovaná pražská křtitelnice, která pochází z roku 1414. Na obrazové výzdobě se v letech 1648 – 1660 podílel Karel Škréta. Vpravo před hlavním oltářem je od roku 1601 náhrobek dánského hvězdáře Tycho de Brahe, který působil na dvoře císaře Rudolfa II.

Průčelí tohoto kostela, tvoří výraznou dominantu Starého Města. Od počátku patřil k nejvýznamnějším v Praze, byl dlouholetou baštou pražských husitů a jejich ideologickým centrem. Výzdoba tohoto chrámu patří spolu s výzdobou svatovítské katedrály a kostela sv. Jakuba k tomu nejcennějšímu co může v tomto směru hlavní město Praha nabídnout. Jeho jméno souvisí s blízkým Týnským dvorem neboli Ungeltem, opevněným areálem, sloužící již od počátku zdejšího osídlení jako bezpečný azyl pro cizí kupce. Při tomto dvorci původně stál románský kostelík, nahrazený ve druhé polovině 13. století raně gotickou trojlodní bazilikou, později beze zbytku zbořenou. Nestála však přesně v místě dnešního kostela nýbrž o něco dál jihovýchodním směrem. Dnešní chrám P. Marie před Týnem se začal stavět v době kolem roku 1350 a výstavba trvala na 160 let. Do husitských válek, které práce na delší dobu přerušily, již stály hlavní zdi všech částí včetně západního průčelí, ovšem bez krovů. Přesto nedokončená stavba provizorně sloužila svému účelu. Do roku 1463 byl dostavěn západní štít a o tři roky později severní věž. Jako poslední byla dobudována věž jižní a to až v roce 1511. Požár roku 1679 zničil původní gotickou klenbu hlavní lodi i kněžišti, která pak byla nahrazena novou, barokní, současně byla snížena i střecha. Další požár v roce 1819 poškodil severní věž, jejíž horní část se sesula. Dostavba však zachovala původní stav. V letech 1876-95 byl celý kostel důkladně opraven v duchu purismu, přičemž byly jeho vnější stěny zbaveny původních omítek.
Kostel je trojlodní bazilika s poměrně širokými a nepříliš dlouhými loděmi. Od vcelku prosté výzdoby se výrazně liší boční baldachýnový portál na severní straně s bohatou plastickou a figurální výzdobou z doby okolo roku 1390. V tympanonu je umístěn trojdílný reliéf Utrpení Kristova a Ukřižování. Zajímavá je nesymetrie věží pravá ( jižní ) je totiž zřetelně širší. Jsou zastřešeny štíhlými osmibokými jehlanci a v nárožích doplněny menšími vížkami. V kostele je celkem 19 oltářů, bohatě řezaných a sochařsky zdobených, převážně raně barokních. Ze zajímavých osobností je v chrámu pochován hvězdář a astronom Tycho Brahe který zde má krásný kamenný náhrobek.
Ve výklenku štítu byla v husitských vdobách umístěna socha krále Jiřího z Poděbrad s nápisem Veritas vincit – Pravda vítězí a nad ní velký pozlacený kalich, do kterého by se prý vešly čtyři měřice obilí. Hned druhý rok padl do oka čápům, kteří si v něm zřídili hnízdo a nanosili do něj velké množství žížal, hadů a žab. Tato havěť pak padala dolů na náměstí a hadi se rozlézali do ulic, že z toho šla až hrůza. Husité by byli rádi kalich sundali, ale pro víru a také pro posměšky katolíků to nemohli udělat. Řešení se přece jen našlo, když čápi odletěli do teplých krajů, zakryli husité kalich velkou deskou. Na věčné časy tam však husité symboly nezůstaly. Po bitvě na Bílé hoře shodili chovanci jezuitského semináře na dlažbu nejprve sochu Jiřího a pak i kalich. Do výklenku umístili bohorodičku z bílého mramoru a kolem ní zasadili svatozář z roztaveného husitského kalicha a tu tam můžeme vidět dodnes.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail