Kostel sv. Jakuba Většího - Prachatice

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Prachatice

Kostel sv. Jakuba Většího v centru města byl založen počátkem 14. století. Počátkem 15. století byla započata pozdně gotická přestavba. Za husitských válek kostel utrpěl škody, v roce 1420 bylo dokonce v sakristii upáleno na 85 lidí husitskými válečníky. Teprve po skončení husitských bouří byl v letech 1505-1513 dokončen ve stylu pozdní gotiky. V roce 1507 při velkém požáru města byl poškozen i k…

Adresa a kontaktní informace

Kostel sv. Jakuba Většího v centru města byl založen počátkem 14. století. Počátkem 15. století byla započata pozdně gotická přestavba. Za husitských válek kostel utrpěl škody, v roce 1420 bylo dokonce v sakristii upáleno na 85 lidí husitskými válečníky. Teprve po skončení husitských bouří byl v letech 1505-1513 dokončen ve stylu pozdní gotiky. V roce 1507 při velkém požáru města byl poškozen i kostel, shořel krov nad presbytářem a poškozeny byly obě věže. Dnes hodnotný krov nad trojlodím naštěstí zůstal ušetřen. Další stavební úpravy týkající se hlavně vnitřní části proběhly v 18. století, věže kostela pak byly upravovány ještě ve století devatenáctém. V letech 1936-1938 prošel důkladnou opravou. V červnu 2006 byl po úpravách zpřístupněn ochoz vyšší věže. Kostel sv. Jakuba Většího patří ke stavebním špičkám pozdně gotického stavitelství.

Kostel je trojlodní, otevřenou předsíň zdobí síťová žebrová klenba se svorníky nesoucí reliéfy pětilistých růží. Hlavní vstup je opatřen bohatě profilovaným portálem. Původně měl mít kostel obě věže stejné, dokončena zcela byla však jen jižní opatřená ochozem a světnicí pro hlásného (dnes přístupná veřejnosti), její výška je 53 m. Kostel je jinak 40 m dlouhý a 22 m široký. Na venkovní straně presbytáře se nachází freska Ukřižování Krista.

Asi největší hodnotou interiéru kostela je ojediněle zachovalý krov nad síňovým trojlodím. Podle výzkumu jeho dřevo bylo pokáceno někdy v letech 1474-1475 a je tedy dodnes původní z pozdně gotické výstavby kostela, má důmyslnou vazbu a tak při jeho sestavení nebylo použito žádného kovového prvku. Jeho vzhled je možno vidět při výstupu na věž. V interiéru pak můžeme vidět barokní hlavní oltář z roku 1653 na kterém byly použity i díly ze staršího gotického oltáře. Dále pak kamenný sanktuář (1508), barokní kazatelnu (18. století) a vedle ní oltář sv. Václava. Postranní barokní oltář Bičování Krista (1754) vyrobil Jindřich Weber z Kašperských Hor. V pravé lodi můžeme vidět pseudogotický oltář Svaté rodiny (1901), kapli sv. J.N.Neumanna a vedle vchodu do ní barokní oltář, který sem byl zakoupen z kláštera sv. Jana pod Skalkou u Berouna. Při vchodu do pravé lodi se nachází reliéf Bičování Krista (1516), kostelní varhany pocházejí z roku 1930.

Kostel slouží bohoslužbám, bývá často přístupný i veřejnosti a přístupná je i věž kostela.

Mapa

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail