Kostel sv. Vojtěcha - U Meteoru

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Katolický kostel sv. Vojtěcha stavěl podle projektu arch. Emila Králíčka karlínský stavitel Matěj Blecha v roce 1904 na pozemku, jemuž se říkalo Košinka, nákladem katolického spolku sv. Bonifáce v Praze-Emauzích. Stavba byla dokončena na jaře 1905 jako provizorium, které mělo sloužit 6 let, slouží však dodnes. Je to velmi hodnotná secesní architektura, v roce 1987 prohlášena kulturní památkou. Ko…

Adresa a kontaktní informace

Katolický kostel sv. Vojtěcha stavěl podle projektu arch. Emila Králíčka karlínský stavitel Matěj Blecha v roce 1904 na pozemku, jemuž se říkalo Košinka, nákladem katolického spolku sv. Bonifáce v Praze-Emauzích. Stavba byla dokončena na jaře 1905 jako provizorium, které mělo sloužit 6 let, slouží však dodnes. Je to velmi hodnotná secesní architektura, v roce 1987 prohlášena kulturní památkou. Kostel je pozoruhodný svým systémem zděných svislých konstrukcí a dřevěných, složitě tvarovaných střešních vazníků s dřevěnou s dřevěnou šestibokou věží. Patří nesporně mezi nejpůsobivější raně secesní stavby v ČR.

Kostel sv. Vojtěcha v Libni byl vystavěn na pronajatých pozemcích usedlosti "Košinka", majitelů Emanuela a Dr. Hugo Graba, rytířů z Hermannswörthu, nákladem katolického Spolku sv. Bonifáce v Praze II – Emauzích, jehož předsedou byl podpřevor (subprior), pozdější opat emauzský P. Alban Schachleiter.

S přípravnými pracemi se započalo 3. října 1904 a stavba byla kolaudována, za účasti libeňského faráře P. Václava Stejskala, stavební komisí již 8. dubna 1905, a to jako provizorium do r. 1910, neboť dle návrhu regulace Libně, byla na části pozemku projektována ulice. Následující den byl "výpomocný" kostel vysvěcen.

Roku 1917, v žádosti o ponechání kostela, uvádí předseda Spolku sv. Bonifáce opat P. Alban Schachleiter, že: "zámecká kaple pro tak velkou a zalidněnou čtvrť s tolika školami rozhodně nestačí" a žádá proto o zachování kostela do doby postavení definitivního kostela. Jelikož v r. 1913 nabyla kostelem zastavěný pozemek obec Pražská a tento byl propůjčen městskou radou spolku pouze do 1. července 1919, povolil Magistrát král. hl. m. Prahy - stavební referát trvání stavby jen do této doby. Po vzniku republiky nebyla situace spojená se zachováním kostela a zajištěním náboženského života v Libni jednoduchá a donutila představenstvo spolku, zastoupeného tehdejším předsedou, světícím pražským biskupem Jiřím Glosauerem, intervenovat u Arcibiskupské konsistoře v Praze. Ta se obrátila 20. ledna 1920 na Magistrát hl. m. Prahy, kde se m. j. uvádí: "poněvadž jmenovaného kostela jest v zájmu duchovní správy v Praze VIII nevyhnutelně zapotřebí, slouží za kostel farní a náhradní zaň v nynější době opatřiti nelze. Případným zrušením jeho citelně by byla dotčena duchovní správa v této čtvrti města a nelze nám za takové porušení duchovní správy převzíti odpovědnost. Proto bychom musili zakročit u příslušných nejvyšších úřadů, bdících nad zachováním řádné duchovní správy v zájmu veřejném, aby odstranění kostela v nynější době za všech okolností bylo se vyvarováno". Na tento popud bylo zahájené řízení o odstranění kostela odvoláno a věc utichla.

Secesní kostel sv. Vojtěcha o zastavěné ploše 832 m2 je nepodsklepená stavba obdélníkového půdorysu, s třemi vikýřovými zalamovanými okny na obou stranách delšího průčelí, zasahujícími do spodní vyzdívky, v níž jsou umístěny uprostřed boční portálové dveře. V průčelí jednolodní síňové stavby je dřevěná věž ve tvaru komolého šestibokého jehlanu, který zhruba polovinou svého půdorysu vstupuje před průčelí. Střecha věže má tvar čtyřboké helmice s hrotem s makovicí na vrcholu. Varhany dodal v r. 1905 Jindřich Schiffner. Jednalo se o jednomanuálové varhany s pneumatickou trakturou.

Kostel sv. Vojtěcha je ojedinělou a hodnotnou architekturou v charakteristickém secesním slohu poč. 20. století. V roce 1987 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail