Lobkovický palác (Vlašská ulice)

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Naproti Vlašskému sirotčinci stojí Lobkovický palác. Je jedním z nejkrásnějších kdysi šlechtických sídel v Praze. Byl postaven na začátku 18. století hrabětem Přehořovským z Kvasejovic. Nedlouho ho však pro dluhy prodává za 70.000 zlatých a 400 zl. klíčeného. Do majetku Lobkoviců se dostává v roce 1753 a až do roku 1927 je v držení tohoto rodu. V dnešní vrcholně barokní podobě paláce nelze sice r…

Adresa a kontaktní informace

Naproti Vlašskému sirotčinci stojí Lobkovický palác. Je jedním z nejkrásnějších kdysi šlechtických sídel v Praze. Byl postaven na začátku 18. století hrabětem Přehořovským z Kvasejovic. Nedlouho ho však pro dluhy prodává za 70.000 zlatých a 400 zl. klíčeného. Do majetku Lobkoviců se dostává v roce 1753 a až do roku 1927 je v držení tohoto rodu. V dnešní vrcholně barokní podobě paláce nelze sice rozeznat konstrukce starších objektů, ale je tu doložena existence domu "U tří mušketýrů", který stával v místě, kde byl kdysi starý strahovský klášterní pivovar. Ve 20. letech bylo v paláci celkem 65 sálů, pokojů a různých místností, mimo to bylo ve vile v parku a v ostatních budovách ještě dalších 20 místností. V roce 1927 koupil Lobkovický palác československý stát pro potřeby ministerstva školství a národní osvěty. Po nutných rekonstrukčních pracích se sem nastěhoval Památkový úřad, Slovanský ústav, Archeologický ústav, Orientální ústav, Masarykova akademie práce a další. Po únoru 1948 se stal palác sídlem zahraničních zastupitelstev. Nejprve pro Čínskou lidově demokratickou republiku a od roku 1971 zde sídlí velvyslanectví Spolkové republiky Německo. V roce 1989 kdy se začalo hroutit komunistické impérium, přijížděly do Prahy desetitisíce občanů tehdejší NDR s úmyslem žádat na velvyslanectví NSR o azyl a případně odcestovat do této země. Ubytováni byli provizorně ve stanech na zahradě. Přestože byla kapacita zcela naplněna, další a další žadatelé přelézali zeď. Pod narůstajícím tlakem tehdejší komunističtí politici NDR rezignovali a odchod na západ těmto lidem povolili. Z Prahy tak odcestovaly v několika vlnách speciálními vlaky a autobusy tisíce rodin i jednotlivců. Mnozí z nich přijeli do Prahy nejrozšířenějším východoněmeckým automobilem značky Trabant. Asi 1.500 těchto vozidel zůstalo na pražských parkovištích opuštěno. Praha byla plná trabantů a v menší míře i stejně tradičních vozů značky Wartburg. Předtím než přelezli zeď velvyslanectví, lidé klíče od svých čtyřkolových miláčků demonstrativně zahazovali a prezentovali tak své pevné rozhodnutí emigrovat do svobodného světa.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail