náměstí Jana Palacha

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Dnešní náměstí Jana Palacha bylo ještě v 19. století téměř pusté a prázdné. Říkalo se tu Na rejdišti, protože tu byla v 60. letech 17. století postavena škola k "tumlování koní". Tím byl dán základ k zemské stavovské jízdárně, nebo jak se tenkrát říkalo k rejdišti. U staré jízdárny byly sklady dříví, městská skládka a hromady sanytru, který se používal k výrobě střelného prachu. Zdejší …

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Dnešní náměstí Jana Palacha bylo ještě v 19. století téměř pusté a prázdné. Říkalo se tu Na rejdišti, protože tu byla v 60. letech 17. století postavena škola k "tumlování koní". Tím byl dán základ k zemské stavovské jízdárně, nebo jak se tenkrát říkalo k rejdišti. U staré jízdárny byly sklady dříví, městská skládka a hromady sanytru, který se používal k výrobě střelného prachu. Zdejší špína a odpadky se totiž staly předmětem výnosného obchodu. Obsahovaly hojnost dusíku, z něhož zdlouhavým chemickým procesem vznikl vzácný ledek – sanytr. Plantáže sanytru se táhly od dnešního náměstí do ulice 17. listopadu. Však také při hloubení garáží pod náměstím byly zbytky sanytru nalézány.
V 70. letech 19. století vypracoval Josef Schulz s Josem Zítkem návrch na úpravu Rejdiště. Naplánovali tu budovu Uměleckoprůmyslového ústavu a Akademii výtvarných umění. Z těchto budov pak sami realizovali Rudolfinum, po Národním divadle nejvýznamnější novorenesanční památka. Sestává se z přední části, orientované do náměstí, kde je koncertní sál se skvělou akustikou. Ve středu budovy je shora osvětlený sál, kde bývaly výstavy Krasoumné jednotky. V části při ulicích a při nábřeží jsou v přízemí a v patře menší výstavní síně, klubovny a zkušebny.
Důstojným protějškem Rudolfina jsou budovy Vysoké školy umělecké na jižní straně náměstí a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na straně východní. Její vysoká okna, vyhovující potřebám výtvarné práce, jsou ve třetím podlaží oddělena ionskými polosloupy a ve čtvrtém podlaží korintskými přízemními pilíři.
Východní část náměstí byla dlouho prázdná. Teprve v letech 1928-9 tam podle návrhu arch. Josefa Sekaře postavili budovu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho snahou bylo slohově přizpůsobit stavbu fakulty ostatní zástavbě náměstí a přitom vytvořit zcela moderní dílo.
Ještě na začátku 19. století byl v těchto místech přes Vltavu přívoz. V letech 1866-68 pak navrhli Karel rytíř Veselý a ing. František Schön přes Vltavu lávku. Nazývala se Rudolfova, někdy se jí říkalo Železná. Lávka měla jediný litinový pylon o výšce 17 metrů a postavila ji První mostárna v Čechách Ruston a spol. Mánesův most který tu dnes je byl dokončen na jaře roku 1914.

Mapa

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Google+
• Evernote
• Twitter
• E-mail