Statistika našeho portálu

  • 90 073 Akcí v kalendáři
  • 5 378 Ubytovacích zařízení
  • 24 168 Míst a památek

Palác Valdštejnský

Praha

Valdštejnský palác stojící naproti Auerspergově-Aldringenovskému paláci, byl první velkou barokní světskou stavbou v Praze. Palác nechal zbudovat Albrecht Eusebius z Valdštejna v době, kdy stál na vrcholu své politické i vojenské moci a slávy. Byl nesmírným boháčem. Patřila mu celá velká území, panství jičínské, frýdlantské a moravské. Obrovské finanční částky měl uložen u benátských a antverpský…

Adresa a kontaktní informace

Adresa:
17/4, Praha
Oblast
Praha
Kraj
Praha
Okres
Praha
Obec
Praha
Telefon
Valdštejnský palác stojící naproti Auerspergově-Aldringenovskému paláci, byl první velkou barokní světskou stavbou v Praze. Palác nechal zbudovat Albrecht Eusebius z Valdštejna v době, kdy stál na vrcholu své politické i vojenské moci a slávy. Byl nesmírným boháčem. Patřila mu celá velká území, panství jičínské, frýdlantské a moravské. Obrovské finanční částky měl uložen u benátských a antverpských bankéřů, údajně 6.000.000 říšských tolarů. Tak velkého majetku nabyl jednak z císařské přízně a svým přičiněním, jedna sňatkem se stárnoucí šlechtičnou, neboť sám pocházel ze starobylého, ale nepříliš zámožného rodu. Největší část svého majetku však získal po bitvě na Bílé hoře. Zkupoval konfiskáty po velkém což nebyl ani tak velký problém neboť císař svým věrným dával tyto majetky téměř za babku. A právě Valdštejn byl jeden z těch, kteří tuto možnost získali. Valdštejn ale nebyl zprvu katolík. Na rodné tvrzi v Heřmanicích na Moravě prožil protestantské mládí, pak konvertoval ke katolictví a stavovského povstání dokonale využil k tomu, aby se jako "věrný katolík" vyšvihnul k závratné kariéře. Po velkém vzestupu obvykle přichází pád. Valdštejn vyznamenaný mnoha medailemi, hýčkaný panovníkem chtěl stále víc a víc, až začal dokonce sahat po koruně. V roce 1630 byl z velení armády odvolán, v následujícím roce opět dosazen. Po obvinění že se paktuje s nepřítelem byl 24.1.1634 zbaven vrchního velení a prohlášen za zrádce. Nakonec byl podle tajné instrukce vydané císařem nájemnými vrahy 25.2.1634 v Chebu zavražděn. Jeho násilná smrt však zkrátila život 51-letého muže zřejmě jen o krátkou dobu jak se domnívá MUDr. Emanuel Vlček, který se zabýval Valdštejnovými ostatky. Albrecht z Valdštejna totiž po celý život trpěl od roku 1604, kdy se infikoval tzv. uherskou nemocí – nedostatečně léčenou syfilidou, která v posledních letech jeho života vedla k vývinu jedné z forem syfilis taboparalysis. Počáteční působení této zánětlivé choroby zůstalo skryto za vévodovou ohromnou výkonností a činnorodostí. Posléze ale vyústilo ve zničení obranyschopnosti organismu. Tehdy používaná léčba syfilidy rtutí vedla k postupné chronické otravě tímto kovem. Valdštejnovo fyzické bylo nakonec následováno i psychickým zhroucením. Vraťme se ale k paláci.
Aby Valdštejn mohl stavbu tak velkého palácového komplexu zahájit, bylo nutno zajistit potřebné městiště. Vyhlédnuté místo bylo částečně zastavěno – nejvýznamnější budovou byl Trčkovský palác. Stávala tady i malostranská obecní vápenice. Na severní straně budoucího paláce, proti dnešnímu paláci s čp. 158 stávala již od 13. století Písecká brána. Valdštejn při koupi objektů s majiteli moc nediskutoval. Úhrnem získal na 30 objektů, 26 domů, které až na jeden dům Feldovský nechal zbořit, dále tři zahrady a odkoupena i zbořena byla Písecká brána. Raně barokní palác byl po svém dokončení prvním svého druhu v Praze. Ve své době byl po Pražském hradě druhým největším objektem. Ústředním reprezentačním prostorem byl Hlavní nebo též zvaný Rytířský sál. Svými rozměry délkou 24 m a šířkou 12 m zcela vyplňoval polovinu vstupního křídla. Při své výšce 10,5 m procházel oběma patry budovy. Hlavní freska klenby sálu představuje Valdštejna jako římského triumfátora, nebo boha Marta jedoucího na voze taženém čtyřmi bujnými oři. Krásná je i palácová kaple situovaná v severozápadním nároží paláce. Je zasvěcena sv. Václavovi. Vstup do jejího prostoru vyvolává ohromující dojem nejen skvostná výtvarná výzdoba, které vévodí velký oltářní obraz Zavraždění sv. Václava, ale i to že kaple relativně malého půdorysu 5,6 x 3,9 m prostupuje celou výškou paláce až do podstřeší, to je asi do výšky 16 m. V každém podlaží na západní straně je vždy situována místnost nepravidelného půdorysu. V přízemí sloužila za sakristii, v prvním patře jako oratoř vévody, ve druhém jako oratoř vévodkyně a v podstřeší mohli z tohoto prostoru sledovat bohoslužby sloužící. Součástí komplexu byla konírna. Její prostor zaujímal 60 m délky a 8,6 m šířky. Bylo tady ustájeno na 38 koní. Žlaby při jednotlivých stání a sloupy mezi nimi, stajně jako mušle pro krmivo, byly z hnědého mramoru. Stropy měly bohatou štukaturu. Koně tak měli ustájení skutečně komfortní. Ale objektem evropského významu je sala terrena palácové zahrady. Její měřítko je neobyčjné i na tehdejší italské poměry natož pro poměry pražské. Byla dokončena v roce 1627. Z funkčního hlediska tvořila vlastně pokračování obytných prostor paláce. Výzdoba stropu je rozdělena do tří cyklických částí řeckého Olympu, s tématem Schromáždění bohů. Uprostřed je Zeus s Hérou a Venuší, na jižní straně Neptun a na severní Mars. K Olympu na klenbě připojil umělec ještě medailony jednotlivých hrdinů trojské války. Vysoká ohradní zeď zahrady při Letenské ulici je pokryta kopiemi krápníků, stalaktity z vápencového štuku. Těžiště grotty, sousedící se salou terrenou paláce, spojované tradičně s vodním živlem, tvoří kamenná oválná nádrž podobající se mušli. Po konfiskaci vlastnila palác až do roku 1639 Česká královská komora. V tomto roce ho opět pro valdštejnský rod odkoupil Maxmilián hrabě z Valdštejna. Koupil jej zřejmě spíše z rodové tradice, neboť tak velký komplex byl z hlediska využití a údržby spíše zátěží. V roce 1816 v zahradním rybníčku vyzkoušel úspěšně český vynálezce Josef Božek svůj model parolodě. V roce 1945 byl palác znárodněn. Z milosti tehdejších mocných zůstala v paláci bydlet pouze Marie hraběnka Valdštejnová, které bylo v té době již 94 let. Podle vyprávění pamětníků se v té době v Rytířském sále často konaly různé večerní a noční velmi hlučné zábavy, a tak probuzená stará paní chodila a hrozila účastníkům holí. Prý ale neodmítla přijmout na usmířenou dobrý doutník. Hraběnka Valdštejnová zemřela 30.12.1955 ve věku 104 let na zápal plic po prodělané chřipce. V letech 1951-59 prošel palác rekonstrukcí. V adaptované konírně bylo umístěno muzeum J.A.Komenského, jízdárna upravena pro potřeby Národní galerie na výstavní síň a jinak v paláci bylo umístěno ministerstvo kultury. Počínaje 1.3.1996 se stal Valdštejnský palác sídlem druhé komory parlamentu ČR, Senátu. A to i přes odpor vlády, památkářů, občanů, klubů, spolků a významných osobností. Pro zasedání senátu byla upravena konírna místo kde bývalo muzeum. Nároky na technické vybavení si vyžádaly vybudování speciálního mezipatra pod jeho podlahou. V tomto suterénu jsou vedeny rozvody vzduchotechniky a slaboproudu, zvuková a obrazová režie.

Zajímavé akce v okolí

Výstava italského vermutu Cinzano -…

18.09.2019 - 20.09.2019
Vlašská 34, Praha

Originály ikonických plakátů, lahve, skleničky a další artefakty zde bude po dobu tří dnů vystavovat Cinzano,…

Agátin hravý festival - Praha

19.09.2019 - 20.09.2019
Praha

Pojďte si užít hravý den pro celou rodinu! Na malé i velké čeká stavění úžasných kuličkových drah, originální akční…

Taneční FlashMob pro Akci Cihla - P…

19.09.2019 - 19.09.2019
Praha

Dne 19. září od 16 hodin proběhne na rohu ulic na Příkopě a Havířská slavnostní zakončení celostátní benefiční sbírky…

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

Kategorie

čtvrtek 19. září

Dnes má svátek Zita

Aktuálně z Atlasu Česka

Předpověď počasí pro ČR

Počasí v České republice dnes
Počasí v České republice zítra
Počasí v České republice pozítří
Počasí v České republice popozítří

Na Atlase Česka dále najdete