Poláčkova vila

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Dům Václava Poláčka projektoval arch. Jan Koula. Konstrukci jeho domu tvoří železo-betonový skelet, výplň je z dutých cihel. Střecha je rovná využitá jako terasa s nádherným výhledem. Obytné prostory jsou orientovány k jihu, v přízemí je obývací pokoj a kuchyň, v patře dvě ložnice, ve vstupním podlaží je garáž. V roce 1939 byla provedena přístavba na severní straně. Zatímco ostatní domy osady Bab…

Adresa a kontaktní informace

Dům Václava Poláčka projektoval arch. Jan Koula. Konstrukci jeho domu tvoří železo-betonový skelet, výplň je z dutých cihel. Střecha je rovná využitá jako terasa s nádherným výhledem. Obytné prostory jsou orientovány k jihu, v přízemí je obývací pokoj a kuchyň, v patře dvě ložnice, ve vstupním podlaží je garáž. V roce 1939 byla provedena přístavba na severní straně. Zatímco ostatní domy osady Baba měly vesměs teplovodní ústřední topení s kotlem na pevná paliva, Poláčkův dům tvořil výjimku. Byl vybaven tehdejší novinkou, horkovzdušným topením Etna. Když byl za války Poláček propuštěn z Topičova nakladatelství, založil si vlastní. Poláčkovo nakladatelství se stalo brzo pojmem. Vydal například dnes již legendární šestisvazkový soubor Zmizelá Praha, monografie o břevnovském klášteře, dvě knihy ze zamýšlené řady Osmero knih o Praze a další. Za obrovský přínos české knižní kultuře Václava Poláčka ocenil i minulý komunistický režim. Dne 24.2.1967 odevzdal primátor Prahy Ludvík Černý nakladateli Poláčkovi Cenu města Prahy. Paradoxní je, že právě komunistický režim se postaral o zánik nakladatelství. Václav Poláček zemřel 13.4.1969 a za účasti svých četných přátel byl pohřben na hřbitov u dejvického kostela sv. Matěje. Genius loci domu však pokračuje dále a to v osobě předního českého výtvarníka Václava Ševčíka. Ten se v roce 1964 stal majitelem 3/4 domu a v roce 1971 odkoupil od Poláčkova dědice zbývající 1/4. Ševčík byl členem Společnosti pro lidská práva a Sokola. Václav Ševčík vytvořil i několik plakátů protestujících proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V roce 1969 byla v Praze uspořádána výstava Angažovaný plakát, kterou normalizační moc předčasně ukončila. Po založení Charty 77 začal Ševčík opět vytvářet angažované plakáty, a třebaže byly prezentovány jen nejbližšímu okruhu jeho přátel, byly trnem v oku komunistického režimu. navíc ve svém domě na Babě pořádal večery politických, kulturních a hudebních besed a přednášek. Častými návštěvníky byly Václav Havel, Petr Pithart, Jiří Dienstbier, Eva Kantůrková a další. Dne 11.3.1985 provedla Stb v domě razii a účastníky soukromého kulturního večera předvedla k výslechům do Bartolomějské. Došlo k zabavení 17 plakátů a k perzekuci Václava Ševčíka a členů jeho rodiny. Odebraná díla včetně dalších zabavených věcí mu byla vrácena až v roce 1990. V letech 1991-97 obletěly Ševčíkovy samostatné výstavy doslova celý svět.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail