Politických vězňů

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Ulice Politických vězňů spojuje Jindřišskou ulici s Wilsonovou. Je dlouhá cca 420 m. Leží v lokalitě bývalé osady Chudobice, kdy směřovala k hradbám, které byly v místě dnešních Vrchlického sadů. Název ulice, Politických vězňů, je užíván od roku 1946 a souvisí se zrůdným působením německých okupantů v letech 1939 – 1945. V této ulici, v Petschově paláci mělo sídlo gestapo. Byla zde týrá…

Adresa a kontaktní informace

Fotogalerie k článku

Ulice Politických vězňů spojuje Jindřišskou ulici s Wilsonovou. Je dlouhá cca 420 m. Leží v lokalitě bývalé osady Chudobice, kdy směřovala k hradbám, které byly v místě dnešních Vrchlického sadů. Název ulice, Politických vězňů, je užíván od roku 1946 a souvisí se zrůdným působením německých okupantů v letech 1939 – 1945. V této ulici, v Petschově paláci mělo sídlo gestapo. Byla zde týrána a umučena řada příslušníků domácího odboje. Ještě dnes je zde možné spatřit nástroje, které tomu příslušníci gestapa užívali. Po založení Nového Města se ulice nazývala podle Angela z Florencie Angelova. V letech 1875 – 1946 se nazývala po hejtmanovi Starého Města hraběti Josefu Bredovi Bredovská.

Po založení Nového Města pražského se ulice jmenovala podle italského lékárníka Angela z Florencie Angelova. Ital, který byl přítelem Karla IV., měl v těchto místech rozsáhlou zahradu, kde pěstoval ovocné stromy a keře, léčivé rostliny a květiny, snad první botanickou zahradu v Praze. Od roku 1757 do roku 1946 nesla ulice jméno hraběte Josefa Bredy, královského hejtmana Starého Města pražského. Breda získal po předcích dům čp. 936. Dům později přešel do rukou císařovny Marie Terezie a ta jej věnovala svobodným zednářům, kteří v něm založili sirotčinec. Proto se uličce spojující ulici Politických vězňů s Růžovou dlouho říkalo Sirotčí. Teprve na konci 19. století byla přejmenována na Olivovou.

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail