Průmyslový (Sjezdový) palác

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

V roce 1891 se v královském hlavním městě Praze konala zcela mimořádná událost. Zemská jubilejní výstava. Při této příležitosti byl na rozhraní Holešovic a Bubnů, vybudován rozsáhlý areál, jehož součástí byly četné stavby, větší i drobnější. Některé rázu trvalého jiné existenčně skončily s výstavou. Tou trvalou a větší stavbou byl Průmyslový palác, dnes zvaný spíše Sjezdový. Stavba, která je až t…

Adresa a kontaktní informace

V roce 1891 se v královském hlavním městě Praze konala zcela mimořádná událost. Zemská jubilejní výstava. Při této příležitosti byl na rozhraní Holešovic a Bubnů, vybudován rozsáhlý areál, jehož součástí byly četné stavby, větší i drobnější. Některé rázu trvalého jiné existenčně skončily s výstavou. Tou trvalou a větší stavbou byl Průmyslový palác, dnes zvaný spíše Sjezdový. Stavba, která je až třetí variantou, a původně měla být zděná, je tvořena převážně železnou konstrukcí podle projektu karlínského rodáka arch. Bedřicha Münzbergra. Na výzdobě se ještě podíleli arch. Bedřich Ohmann a Alois Dryák. Pseudobarokní objekt dnes Sjezdového paláce tvoří mohutná železná konstrukce haly překlenutá ocelovými nosníky a dvě dlouhá postranní křídla. Do obou těchto postranních průčelí byla teprve v červenci 1891 zasazena figurální okna znázorňující průmysl a výpomocnou vědu, provedená podle kartounů Mikoláše Alše ze zlatožlutého katedrálního skla firmou Josefa Sylvatra. Zasklívání ploch celého paláce bylo velmi náročné a pracné. Potřebného olova pro zasklívání se spotřebovalo 5.000 kg, jednotlivých barevných tabulek ke kombinování obrazců pak celý milión. Siluetu sjezdového paláce dotváří i ocelová věž nad středovým prostorem. Je čtyřhranná, tvořena čtyřmi nárožními pilíři přecházejícími v kupolovitou střechu doplněnou hodinami. Uprostřed ve volném prostoru vede točité schodiště. Do jeho věže bylo možno vystoupat za zvláštní poplatek 20 krejcarů. Možnosti krásné vyhlídky však využilo jen málo osob. Na kopuli byla umístěna velká replika královské koruny, doplněná 18.7.1891 křížem, takže získala úplnou podobu české koruny svatováclavské. Po skončení výstavy žil areál i palác docela živým výstavním životem. Dne 22.2.1948 se zde za účasti 5000 delegátů konal sjezd závodních rad, který mimo jiné přijal rezoluci požadující znárodnění všech továren a podniků s více jak 50 zaměstnanci. To spolu s dalšími událostmi pak bylo po dlouhá léta nazýváno jako vítězství pracujícího lidu nad reakcí. Průmyslový palác, na paměť výše uvedeného sjezdu byl přejmenován na Sjezdový a výstavní areál na Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Veřejnosti byl palác, na jehož ocelové věži se objevila velká písmena PKOJF a na samém vrcholu rudá hvězda, slavnostně předán 26.6.1954. Dnes už nikdo nespočítá, kolik demagogických projevů a kolik v součtu desítek minut řízeného skandovaného potlesku Sjezdový palác zažil. Tím XV. sjezdem v roce 1976 tu budování rozvinuté socialistické společnosti prozatím z tribuny Sjezdového paláce skončilo. Další sjezd se již konal v nově vybudovaném Paláci kultury, dnes Kongresovém centrum na předpolí Nuselského mostu. V roce 1991 se tu zatím konala zatím poslední velká výstava Všeobecná československá výstava. Bohužel s až příliš rozpačitým průběhem a navíc končící s obrovským finančním schodkem. Nadále se tu však konají občasné menší výstavy a jiné akce.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail