První elektrická tramvaj v Praze

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

V roce 1891 český vynálezce František Křižík uvedl do provozu první elektrickou městskou dráhu – tramvaj. Koleje začínaly vedle známé Letenské restaurace v budově, která sloužila zároveň jako čekárna i vozovna a vedly Oveneckou ulicí k vratům do Obory. Trať měřila 766 metrů a na obou koncích měla krátká kolejová rozvětvení. Trať byla vybavena vrchním trolejovým vedením zavěšeným v 5 met…

Adresa a kontaktní informace

V roce 1891 český vynálezce František Křižík uvedl do provozu první elektrickou městskou dráhu – tramvaj. Koleje začínaly vedle známé Letenské restaurace v budově, která sloužila zároveň jako čekárna i vozovna a vedly Oveneckou ulicí k vratům do Obory. Trať měřila 766 metrů a na obou koncích měla krátká kolejová rozvětvení. Trať byla vybavena vrchním trolejovým vedením zavěšeným v 5 metrové výšce nad osou koleje. První zkušební jízda byla provedena 6.7.1891. O několik dní později na 13.7. se ještě před oficiálním otevřením stala první nehoda v historii pražských tramvají. Nového prostředku se lekl kůň a strhl na koleje pekařský povoz. V sobotu 18.7.1891 v 9 hod. dopoledne, za přítomnosti pražského primátora, členů městské rady, prezidenta výboru Zemské jubilejní výstavy a mnoha dalších hostů se uskutečnila první historická jízda elektrické dráhy a o 20 minut byl zahájen pravidelný provoz. Cesta po celé trati trvala 4,5 minuty. Nejvyšší povolená rychlost byla 10 km/h. O svezení novým prostředkem byl velký zájem. Den po zahájení provozu se svezlo přes 2.000 lidí. Během výstavy svezla dráha na 163.661 cestujících. Dráha jezdila do 2.11. V roce 1892 pak musel Křižík žádat o povolení k samostatnému provozování. Zájem byl však již slabší a pro zatraktivnění vypracoval Křižík projekt prodloužení k Místodržetelskému letohrádku. Koncesi obdržel v únoru 1893 a 1.9. začal provoz na této nové jednokolejné trati. Tím se její délka prodloužila na 1,4 km. Izolovaná krátká dráha byla trvale ztrátovou. Jestliže měla propagační význam jako výstavní atrakce, v dalších letech se ukázalo, že volba směru na Letné nebyla nejšťastnější. V roce 1894 předkládá Fr. Křižík návrh na výstavbu dalšího úseku od letenského konce směrem ke Klárovu a na Malou Stranu. Dále se pak uvažuje dalším případným prodloužení přes Smíchov do Chuchle a alternativně až na Zbraslav, či z Klárova Jelením příkopem do Břevnova a k oboře Hvězda. Opomenut nezůstává ani severní směr přes Bubeneč až do Roztok. Ani jeden projekt nezůstává s kladnou odezvou. V roce 1900 se jezdilo naposledy, a to dokonce pouhé dva měsíce od 17.6. do 15.8. Křižík však nemínil dráhu úplně zrušit a technické zázemí zůstává dál. Přesto však roku 1903-04 jsou koleje a veškerá další zařízení demontovány a včetně vozů toto vybavení převáží Křižík na svoji dráhu do Libně.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail