Radnice Židovského města

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Židovská radnice v Židovském městě v Praze, patří k těm nemnoha památkám, které unikly zničeně během asanace ghetta na konci 19.století. Jako většina staveb v Židovské čtvrti se uskutečnila její výstavba během vrcholného období za vlády císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II ve druhé polovině 16.století. Při výstavbě čtvrti věnovali židé prvořadou pozornost synagogám, které sloužily nejen pro bohoslu…

Adresa a kontaktní informace

Židovská radnice v Židovském městě v Praze, patří k těm nemnoha památkám, které unikly zničeně během asanace ghetta na konci 19.století. Jako většina staveb v Židovské čtvrti se uskutečnila její výstavba během vrcholného období za vlády císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II ve druhé polovině 16.století. Při výstavbě čtvrti věnovali židé prvořadou pozornost synagogám, které sloužily nejen pro bohoslužebné a duchovní účely, ale vykonávaly se v nich i záležitosti správní, soudní a také se v nich vyučovalo. Měšťanským domům nevěnovali takovou pozornost, neboť je panovník pokládal za vlastní majetek a mohl s nimi dle své vůle disponovat. Za její výstavbou stál nejbohatší muž Prahy té doby, primas židovské obce, Mordechai Maisel. Radnice pochází z roku 1577, kdy byla spolu s Vysokou synagogou dokončena v renesančním slohu. Stavitelem byl Ital Panacius Roder. Po požárech byla několikrát přestavěna. Ve slohu pozdního baroka provedl roku 1763 přestavbu architekt Josef Schlesinger a v 18.století ji do rokokové podoby přestavěl J. Schwanitzer. Na začátku 20.století byla ještě rozšířena o jižní křídlo.
Budova zaujímá podélnou parcelu a tvoří jeden celek s Vysokou synagogou. Je to nárožní dvoupatrová budova s mansardovou střechou. Hlavní průčelí směřuje do Maiselovy ulice, vedlejší strana do Červené. Nejstarší součástí budovy je čtvercový půdorysný prostor v severní části dnešního suterénu, původně zaklenutý žebrovou křížovou klenbou. Pozornost zaujmou věž s orlojem, opatřená dřevěnou konstrukcí a rokokovým zábradlí, a hodiny s hebrejským ciferníkem na vikýři severního průčelí. Ručičky hodin se samozřejmě pohybují obráceně. Interiéry radnice jsou zachovalé v renesanční a pozdně barokní podobě. Dochoval se i bývalý sněmovní sál s rokokovou štukovou výzdobou stropu a rokokovým vstupním portálem.
V současné době je radnice sídlem Federace židovských obci v České republice, Židovské náboženské obce v Praze a rabinátu. Dále zde sídlí celá řada židovských kulturních a osvětových institucí a také košer restaurace. Rovněž se zde pořádají kulturní a společenské akce a výstavy.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail