Šalounova vila (Slovenská ulice)

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Sochař Ladislav Šaloun žil se svou rodinou, ženou Julií, rozenou Kvěchovou, která se rovněž narodila v Praze, ale pocházela ze starého Kvěchova mlynářského rodu v Táboře, se synem a dvěma dcerami na Královských Vinohradech. V letech 1910-11 si podle vlastního návrhu nechal postavit ve stylu pozdní, geometrizující secese ateliér s velkou zahradou ve Slovenské ulici. V roce 1934 ateliér …

Adresa a kontaktní informace

Sochař Ladislav Šaloun žil se svou rodinou, ženou Julií, rozenou Kvěchovou, která se rovněž narodila v Praze, ale pocházela ze starého Kvěchova mlynářského rodu v Táboře, se synem a dvěma dcerami na Královských Vinohradech. V letech 1910-11 si podle vlastního návrhu nechal postavit ve stylu pozdní, geometrizující secese ateliér s velkou zahradou ve Slovenské ulici. V roce 1934 ateliér rozšířil o obytnou část. V interiéru přístavby je dodnes zachována mimo jiné i slovácká jizba zařízená v duchu módních trendů lidovým nábytkem a keramikou. Velkou pozornost budí i ateliér který splňoval všechny požadavky světelné, prostorové i manipulační. Za dne byl pomocí velkých oken osvětlen ze severu, ve východní stěně byla vybudována široká a vysoká vrata, kudy mohly být dopravovány rozměrné plastiky. Nechyběl ani už dnes neexistující ochoz, kterým byl ateliér jednak spojen s obytnou částí a jedna umožňoval hodnotit dílo ze všech úhlů pohledu. Nejznámějších Šalounovým dílem je bezesporu secesní pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. S dalšími jeho díly se můžeme setkat v Hořicích, Chrudimi, Plzni a jinde. V Praze se významně podílel na výzdobě Obecního domu, dvou sochy v nikách Nové radnice na Mariánském náměstí, mramorový pomník herečky Otýlie Sklenářové-Malé v Čelakovského sadech a dalších uměleckých památek včetně mnoha funerálních plastik na hřbitovech po celé Praze.

Ladislav Šaloun se rozhodl pro stavbu vlastního ateliéru poté, co zvítězil v soutěži na pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze, jelikož jeho stávající ateliér na Václavském náměstí by velikostí nevyhovoval rozměrům plánovaného díla. Secesní stavba se symbolistními prvky podle Šalounova vlastního návrhu vznikala v letech 1908 – 1910 a zkolaudována byla v únoru 1911. Hlavní budova se skládala z vestibulu a velkého a malého ateliéru. V jižní části budovy orientované do svažující se zahrady byl salon, slovácká jizba, technické zázemí a byt správce.

V ateliéru se ve své době scházely osobnosti české kultury jako František Bílek, Otakar Březina, Alfons Mucha, Ema Destinnová, Jan Kubelík nebo Josef Váchal. Ten ve svých pamětech zmiňuje "okultistický sklep", ve kterém se "pořádaly velké seance, hraničící s magickými obřady".

V roce 1934 byl schválen projekt dostavby obytných prostor podle návrhu Šalounova zetě architekta Josefa Černého. Šalounova vila byla 3. května 1958 prohlášena kulturní památkou. V 80. letech 20. století Šalounovi potomci odprodali ateliérové prostory státu a tím došlo k fyzickému oddělení ateliérové části od původních reprezentativních prostor a zázemí. Při následné přestavbě malého ateliéru byly ztraceny nebo poničeny některé interiérové i exteriérové prvky. V následujících desetiletích objekt chátral. V roce 2001, kdy ho Akademie výtvarných umění za 7,5 milionu Kč odkoupila od Nadace Českého fondu umění, se už nacházel v havarijním stavu. Rekonstrukce podle projektu architekta Michala Bartoška, jíž předcházely restaurátorské průzkumy, proběhla od září 2006 do září 2007, v nákladu 18,3 milionu Kč.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail