Schirdingovský palác

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice stojí Schirdingovský palác, postavený na středověkých základech po roce 1731 Janem Ferdinandem Hübnerem a úplně dokončený před rokem 1752. Na dvoře paláce je kancelářská budova Advokátní komory, postavená v konstruktivistickém stylu podle plánů arch. Jiřího Stříteckého a Martina Krupauera v 90. letech 20. století. Někdy se paláci říká Kaňkův dů…

Adresa a kontaktní informace

Na nároží Národní třídy a Mikulandské ulice stojí Schirdingovský palác, postavený na středověkých základech po roce 1731 Janem Ferdinandem Hübnerem a úplně dokončený před rokem 1752. Na dvoře paláce je kancelářská budova Advokátní komory, postavená v konstruktivistickém stylu podle plánů arch. Jiřího Stříteckého a Martina Krupauera v 90. letech 20. století. Někdy se paláci říká Kaňkův dům. V roce 1752 dům v dražbě koupil císařský rada Jan Antonín ze Schirdingu a dal na něm provést určité klasicistní úpravy. V roce 1838 stavbu zakoupil renomovaný pražský advokát Jan Nepomuk Kaňka. V zápětí ji potom odkázal nadaci pro zchudlé pražské advokáty a svou bohatou sbírkou obrazů věnoval Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění. V roce 1953 bylo domem směrem na Národní třídu proraženou loubí a v roce 1990 byla do tohoto průchodu vsazena pamětní deska Miroslava Krátkého a Otakara Příhody připomínající 17.11.1989.
Zavzpomínejme chvíli na tomto místě na to co se tehdy stalo. 17.11.1989 v 16 hodin začala v Praze na Albertově třídě ohlášená a povolená studentská manifestace k uctění památky Jana Opletala, který byl před 50 lety na demonstraci 28. října ve výroční den zrodu české republiky smrtelně zraněn. Na manifestaci 17.11. se sešlo na Albertově asi 15.000 mladých lidí. Nato následoval pietní akt na Vyšehradě. Část studentů postupovala do středu města podél Vltavy k Národní třídě, kde byla zcela plánovitě provokatéry a příslušníky Stb vtažena do úžiny Národní třídy před Kaňkovým domem. Tam došlo k brutálnímu zásahu příslušníků VB a pohotovostního pluku SNB, jemuž velel důstojník Bedřich Houbal. Masakr vyvolal všeobecné rozhořčení veřejnosti a bezprostřední protestní akce, které přerostly ve státní převrat, jenž byl pro svůj mírný průběh i průvodní euforii nazýván sametovou nebo také něžnou revolucí.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail