Schwarzenberský kanál

Nová Pec

Adresa a kontaktní informace

Adresa:: Nová Pec
Oblast: Jihozápad
Kraj: Jihočeský kraj
Okres: Prachatice
Obec: Nová Pec

Telefon

Fotogalerie k článku

Schwarzenberský plavební kanál je jednou z největších a nejkrásnějších technických památek na Šumavě. Celý kanál má délku 52 km a začíná na česko-rakouské hranici tzv. Rosenauerovou nádržkou a ústí do řeky Mühl. Byl budován od roku 1789 a celý byl dokončen v roce 1823 podle návrhu Josefa Rosenauera. Stavba proběhla ve dvou etapách. Při první etapě byla postavena část dlouhá 31,6 km od ústí řeky Mühl až k Jezernímu potoku (do míst pod obcí Jelení). Druhá část od Rosenauerovy nádrže až k Jezernímu potoku tedy napojení na první část kanálu byla postavena v letech 1821-1823, již po smrti projektanta Rosenauera. Součástí této druhé části je původně 429 m dlouhý tunel, po úpravě oblouku má dnešních 389 m. Šířku má 2,7-2,84 m a výšku 3,16 m. Vystřílen byl pod vrchem Plešivcem.

Stavba kanálu si vyžádala 254.568 zlatých přičemž jen tunel stál 41.000 zlatých. Kanál byl ziskový jen v roce 1795 přinesl čistý zisk 24.000 zlatých. Stavba kanálu poskytla práci až 1.000 osob.

Až do roku 1891 probíhala tzv. Vídeňská plavba. Což znamenalo že bylo dříví plaveno až na konec kanálu kde pak bylo překládáno na čluny a plaveno po Dunaji do Vidně. Zpočátku bylo možno plavit pouze palivové dříví o délce 75-90 cm. Když se ve druhé polovině 19. století začalo uplatňovat jako palivo uhlí byl kanál v 80. letech 19. století upraven na plavení kmenů až do délky 19,5 m. V této době byl postaven i Hafenkriegský smyk (3,8 km) na překladiště v Želnavě, kde bylo dřevo překládáno na Vltavu a plaveno přes Prahu až do Hamburku. Ještě do roku 1916 se plavilo ještě do Haslachu, pak byl již kanál využíván jen na české straně. Poslední plavební příkaz byl vystaven v roce 1961 pro plavení klád z polesí Stožce a Plešného ke dřevoskladu v Nové Peci. Pak začal kanál chátrat i když proběhly v letech 1970-1980 některé rekonstrukční práce. V současné době je kanál rekonstruován a využíván k turistickým účelům.

Nejen výstavba, ale i provoz kanálu měla zásadní vliv pro rozvoj okolí, hlavně zaměstnanost. V létě se dřevo kácelo aby proschlo, v zimě se pak sváželo ke kanálu a s táním sněhu (kdy byl dostatek vody) bylo plaveno. Samotné plavení zajišťovalo přibližně 200 osob, na výlov dřeva pak pracovalo dalších přibližně 300-350 lidí. Během 100 let provozu bylo přepraveno 8 mil m3 dřeva.

Na kanále se nachází 87 mostů, 80 vodních propustí, 22 stavidel. Minimální plavební výška hladiny byla 50 cm, rychlost 3,6 km/h a denní výkon 3-4 m3 na osobu. K napájení kanálu sloužilo několik nádrží. Tím největším je Plešné jezero, které spojuje s kanálem Jezerní smyk, pak Jelení jezírko (Jelení smyk) a nádrž Říjiště na koňském potoce. Říjiště mělo obsah 6.000 m3 a s kanálem jej spojuje Kobylí smyk o délce cca 1.080 m. U napojení Kobylího smyku do kanálu byl v roce 1805 postaven na kanále akvadukt (dlouhý 85 m, vysoký 7,5 m), který překonává rozšířené údolí Koňského potoka.

Mapa

Líbí se vám tento článek a rádi byste, aby se v rubrice Památky zobrazoval mezi prvními?

Pošlete SMS zprávu ve tvaru ATLASCESKA 20190 na telefonní číslo 9033350 a článek tak nikdo nepřehlédne!

Cena SMS zprávy je 50 Kč včetně DPH. Službu technicky zajišťuje Airtoy a.s. Reklamace plateb na reklamace@airtoy.cz nebo lince 602 777 555, 9 - 17 hodin, Po-Pá, www.platmobilem.cz. Kontakt na provozovatele: redakce@atlasceska.cz