Senovážné náměstí

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

V místech dnešního Senovážného náměstí bývala kdysi malá obec Chudobice. Sám její název napovídá, jak asi vypadala a kdo v ní žil. Patřila křížovníkům. Když dal Karel IV. v roce 1348 položit základy Nového Města pražského, postoupili majitelé Chudobic pozemky králi a ten je začlenil do velkolepého urbanistického projektu: nechal tu vyměřit prostranství pro jeden ze tří novoměstských trhů &nda…

Adresa a kontaktní informace

V místech dnešního Senovážného náměstí bývala kdysi malá obec Chudobice. Sám její název napovídá, jak asi vypadala a kdo v ní žil. Patřila křížovníkům. Když dal Karel IV. v roce 1348 položit základy Nového Města pražského, postoupili majitelé Chudobic pozemky králi a ten je začlenil do velkolepého urbanistického projektu: nechal tu vyměřit prostranství pro jeden ze tří novoměstských trhů – pro Senný trh. Protáhlý prostor tržiště sahal od kostela sv. Jindřicha k hradbám k bráně, které se říkalo Horská, protože cesta od ní vedla ke Kutné Hoře. Tady u Horské brány se z vůle císaře a krále prodávalo seno a obilí. Prodavači, zvaní pícníci, otevřeli své krámy po celé východní straně náměstí, které mělo zcela venkovský ráz. Třebaže už za panování Karlova syna Václava bylo přímo nařízeno, aby veškeré pokuty za nepořádek byly využívány na údržbu tržiště, ještě v 16. století byly části rynku zaplaveny velkými loužemi. V roce 1507 prokázaly ty velké louže na Senovážném náměstí dobrou službu, píše se v kronice, když při požáru poskytly hasičům vodu na hašení. Na náměstí bývalo i několik hospod. Scházeli se tu dělníci po práci i mezi prací, chodili sem vojáci z nedalekých kasáren. Někdy bylo tak veselo, že museli lidé zavolat vojenskou hlídku, aby utišila rvačku. Denní život na náměstí se soustřeďoval hlavně kolem nevelkého dřevěného stavení, kde byla umístěna vozová váha. Na ni vjížděly vozy naložené senem, slámou nebo obilím, byly zavěšeny na řetězy a zváženy.

Dominantou náměstí je svatojindřišská zvonice, pozdně gotická stavba z let 1472-76, kterou na začátku 20. století spojili s rozlehlou budovou Cukrovarnického paláce kde dnes sídlí ČSOB. Ve svatojindřišské zvonici je nejstarší pražský zvon. Jmenuje se Maria, váží půl tuny a odlil ho mistr Bartoloměj v roce 1518. Za zmínku stojí, že hodiny na věži jdou bez větší poruchy už od roku 1577.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail