Stavovské divadlo

1. Úvod
2. Památky
3. Detail článku

Praha

Stavovské divadlo patří mezi nejkrásnější divadelní stavby v Evropě. Bylo postaveno roku 1783 na přání Františka Antonína a hraběte Nostice Rienecka. Otevření bylo spojeno s premiérou Lessingovy tragédie Emilia Galotti.Původní jméno bylo Hraběcí Nosticovo divadlo. Divadlo bylo postaveno v duchu osvícenské představy o všeobecně přístupném divadle k udržení kulturní úrovně národa. Tomu odpovídá i n…

Adresa a kontaktní informace

Stavovské divadlo patří mezi nejkrásnější divadelní stavby v Evropě. Bylo postaveno roku 1783 na přání
Františka Antonína a hraběte Nostice Rienecka. Otevření bylo spojeno s premiérou Lessingovy tragédie Emilia Galotti.
Původní jméno bylo Hraběcí Nosticovo divadlo. Divadlo bylo postaveno v duchu osvícenské představy o
všeobecně přístupném divadle k udržení kulturní úrovně národa. Tomu odpovídá i nápis Patriae et Musis - Vlasti a
múzám.
Budova je postavena v klasicistním slohu a spolu s divadlem v Leovenu ve Štýrsku jsou jedinými divadly svého druhu
v Evropě, které zástaly téměř v původním stavu.
Roku 1798 odkoupili divadlo čeští stavové a po té bylo přejmenováno na Královské stavovské divadlo. Roku 1862,
převzal scénu Stavovského divadla německý soubor a jeho název byl opět změněn na Královské zemské německé divadlo.
V letech 1920- 1948 neslo název Stavovské, pak bylo přejmenováno na Tylovo a od roku 1990 nese znovu jméno Stavovské
divadlo. Od roku 1920 je divadlo součástí Národního divadla.
Scéna Stavovského divadla se mnohými událostmi a osobnostmi zde vystupujícími nesmazatelně zapsala do české historie.
Působili zde bratři Thámové, J. N. Štěpánek, V. K. Klicpera, J. K.Tyl, J. J. Kolár, K. H. Mácha a další. Na tomto jevišti roku 1834 zazněla poprvé píseň "Kde domov můj", základ české národní hymny. Stavovské divadlo je i neodmyslitelně spjato i s W. A. Mozartem. Odehrály se i světové premiéry dvou oper - Don Giovanni (29. 10. 1787) a opera La Clemenza di Tito (1791).

Stavovské divadlo Vzniklo na počátku 80. let 18. století, kdy několik šlechticů v opozici proti císařské Vídni usilovalo o kulturní povznesení Prahy. Jedním z těch, kteří se snažili obnovit její bývalou kulturní slávu, byl hrabě Nostiz. Jeho čin byl velmi výrazný: V letech 1781-83 dal vlastním nákladem postavit na Ovocném trhu divadlo a do jeho průčelí zapsat dedikaci: PATRIAE ET MUSIS – Vlasti a Múzám. Původní plány Stavovského divadla, vytvořené hrabětem Künigelem, který navazoval na barokní sloh, přepracoval v klasicistním stylu pražský architekt Antonín Haffenecker. Klasicismus čerpal z antiky, a je to vidět i na budově Nostitzova, dnešního Stavoského divadla. Střední dvoupatrový pás je členěn korintskými sloupy, vysoká okna jsou rámována korintskými pilastříky a završená římsou. V průčelí je typický tympanon – trojúhelníková plocha štítu dekorovaná reliéfem. V roce 1797 se Nostitzovo divadlo stalo majetkem českých stavů. Hrálo se v něm nejprve německy, později byla v neděli odpoledne představení česká, pak zase jen německá. Od roku 1920 je Stavovské divadlo české. Původní dřevěnou konstrukci hlediště nahradili v roce 1859 konstrukcí železnou. Velký požár vídeňského Okružního divadla, při němž přišlo o život mnoho lidí, totiž donutil správce Stavovského divadla k důkladné přestavbě. V roce 1882 se jí ujal pražský architekt Achille Wolf. Rozšířil schodiště a východy, na bocích budovy přistavěl železné balkony, takže naplněná budova mohla být v případě nebezpečí během 5 minut prázdná. Směrem ke Kolowratskému paláci umístil Wolf separátní zdobené schodiště do císařské lóže, směrem k Ovocnému trhu rozšířil jevištní část. Ještě větší rekonstrukce probíhala na sklonku 80. let 20. století. Tehdy šel podnik Zakládání staveb až pod základy divadla, aby mohl podchytit obvodové zdivo mikropilotami a zabezpečit tak celou historickou budovu. Při této obnově bylo divadlo modernizováno a provozně napojeno na sousední Kolowratský palác, kde průzkum odhalil překrásné malované stropy.

Zajímavé akce v okolí

Související kategorie

« zpět na seznam položek

Sdílet

• Facebook
• Evernote
• Twitter
• E-mail